Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Historický obrat. Ženy v USA přišly o „federální“ právo na potrat, ve 13 státech už začínají platit zákazy

Svět

  16:27aktualizováno  19:22
Americký nejvyšší soud v pátek zrušil federální právo na potrat dané verdiktem Roe v. Wade z roku 1973. Ten zaručoval interrupce do šestého měsíce těhotenství. Nynější zneplatnění rozsudku však neznamená, že budou potraty na federální úrovni nelegální. Rozhodování o nich bude na jednotlivých státech. Mnohé z nich už se chystají umělé přerušení těhotenství zakázat.

Nejvyšší soud USA v precedentním rozhodnutí z roku 1973 známém jako Roe vs. Wade uvedl, že jednotlivé státy nesmějí zakázat provádění potratů ve fázi těhotenství, kdy plod ještě není schopen přežít mimo dělohu. Tato fáze podle lékařů končí mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. U dalšího případu v roce 1992 soud zakázal zákony, které nepřiměřeně komplikují přístup k potratům.

Nejvyšší soud nyní, po 49 letech, verdikt Roe vs. Wade zneplatnil v poměru 6:3. Zároveň tak potvrdil platnost zákazu potratů po 15. týdnu těhotenství, se kterým přišli zákonodárci v Mississippi.

Se zrušením Roe v. Wade nesouhlasili tři liberální soudci Stephen Breyer, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová. „Jsme zarmouceni kvůli milionům amerických žen, které dnes ztratily základní ústavní ochranu,“ napsali ve svém prohlášení.

Autor návrhu verdiktu soudce Samuel Alito v pátečním odůvodnění přesto napsal, že soud je toho názoru, že verdikt musí být zrušen. „Ústava se nezmiňuje o potratu a žádné takové právo není chráněno žádným ústavním ustanovením,“ napsal Alito. Podle jeho výroku mají o věci potratů rozhodovat politické složky, nikoli soudy.

Usnesení soudu z roku 1973 je označováno za průkopnické, ale také za velmi sporné. Diskuse na téma umělého přerušení těhotenství rozděluje Spojené státy dodnes. Stejně jako nynější „historický obrat“ Nejvyššího soudu, v němž převažují konzervativní členové.

Odvážné a správné, nebo krok zpátky?

Podle amerického prezidenta Joea Bidena je rozhodnutí Nejvyššího soudu USA tragický omyl a výsledek extremistické ideologie. „Soud jako důvod uvedl státní zákony kriminalizující potraty, které sahají až do 19. století. Soud doslova vrátil Ameriku o 150 let zpět,“ řekl v pátek Biden. „Podle mého názoru je to pro zemi smutný den,“ dodal.

„Konzervativní většina nejvyššího soudu ukázala, jak je extrémní. Moje administrativa použije všechny legální pravomoci, ale jednat musí také Kongres,“ řekl šéf Bílého domu. V USA se budou na podzim konat volby do Kongresu a Biden řekl, že voliči musejí vybrat takové zástupce, kteří právo na potrat obnoví.

Návrh většinového stanoviska soudu unikl na veřejnost už v květnu a mezi liberálními Američany vyvolal hněv. V souvislosti s pátečním verdiktem se v červenci sejde soudní výbor Senátu.

„Dál budu bojovat za to, abych do zákona dostal právo ženy rozhodovat o svém rozmnožování sama. Nemůžeme dopustit, aby naše děti zdědily národ, v němž je méně svobody a větší nebezpečí než v tom, v němž vyrostli jejich rodiče,“ uvedl předseda výboru Dick Durbin.

Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová rozhodnutí Nejvyššího soudu označila za kruté a uvedla, že se o právech žen bude rozhodovat v podzimních volbách.

„Voliči nemohou republikánům dovolit, aby převzali kontrolu nad reprodukční svobodou a kriminalizovali ji,“ uvedla demokratická politička.

Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell naopak prohlásil, že je páteční rozhodnutí „odvážné a správné“. „Je to historické vítězství pro ústavu a pro ty nejzranitelnější v naší společnosti,“ míní.

„Dnes vyhrál život. Nejvyšší soud zvrácením Roe v. Wade dal americkému národu nový životní začátek. Chválím soudce za to, že měli odvahu pro svá přesvědčení,“ uvedl bývalý viceprezident Mike Pence.

Dodal, že se společnost nesmí zastavit, dokud „posvátnost života není obnovena v samotném srdci amerického práva, v každém státě“.

Jeho někdejší šéf, exprezident Donald Trump se k verdiktu rovněž vyjádřil. Právě on během svého mandátu změnil rovnováhu mezi konzervativními a liberálními soudci Nejvyššího soudu ve prospěch konzervativců. „Je to v souladu s ústavou a vrací to práva na úroveň, kam se měla dát už dávno,“ pronesl.

Demokrat a bývalý prezident Barack Obama obvinil soud z útoku na „základní svobody milionů Američanek“. „Nejenom že dnes soud zvrátil historický precedens starý téměř 50 let, ale ponechal věc, která patří k nejosobnějším, na vůli politiků a ideologů,“ sdělil Obama.

Svůj názor soudcům vzkázal také předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Uvedl, že je „velmi zklamaný“ zneplatněním letitého verdiktu, protože „práva žen musíme chránit“. „Očekával bych, že je Amerika bude chránit,“ dodal.

Britský premiér Boris Johnson pak poznamenal, že Američané „udělali velký krok zpátky“. „Vždy jsem věřil, že má žena právo rozhodnout se, a tohoto pohledu se držím. Proto má Velká Británie zákony, jaké má,“ podotkl.

Premiér Kanady Justin Trudeau verdikt označil za „děsivý“. „Mé srdce je s miliony amerických žen, které ztratily právo na potrat. Žádná vláda, žádný politik ani muž by neměl říkat ženě, co může a nemůže dělat se svým tělem,“ upozornil.

Zákaz potratů vyhlíží 26 států USA

Už před konečným stvrzením verdiktu se některé konzervativní státy připravovaly na to, že potraty zakážou. A nyní to mohou udělat. Šestadvacet amerických států to jistě nebo pravděpodobně udělá, píše agentura Reuters.

A v prvních třinácti státech už takzvané „trigger laws“ začínají platit. Těmi státy jsou Arkansas, Idaho, Kentucky, Louisiana, Mississippi, Missouri, Severní Dakota, Oklahoma, Jižní Dakota, Tennessee, Texas, Utah a Wyoming, cituje Reuters organizaci Guttmacher Institute.

Soud přitom rozhodl v rozporu s vůli většiny Američanů. Zachování stávajícího výkladu ústavy kolem práva žen na potrat si totiž přeje zhruba dvakrát tolik Američanů, než kolik by si přálo zvrácení verdiktu z roku 1973. Vyplynulo to z květnového průzkumu.

„Samozřejmě státy, které mají liberálnější voliče, budou zaručovat přístup k interrupcím i nadále. Jiné státy zřejmě své zákony jen zpřísní. Bude v tom velký zmatek. Nepochybně to povede k ilegálním výkonům potratů nebo k potratové turistice. Ovšem jen v případě těch, kteří na to budou mít peníze,“ uvedl před časem v rozhovoru pro iDNES.cz amerikanista Jakub Lepš.

V České republice je interrupce legální do 12. týdne těhotenství, s lékařským doporučením do 24. týdne a v případě závažných problémů s plodem kdykoli.

Umělých přerušení těhotenství v Česku ubývá: v roce 2020, za který jsou poslední dostupná data, ženy v ČR podstoupily asi 16 900 potratů; o deset let dříve jich bylo téměř 24 000. Z evropských zemí platí absolutní zákaz potratů na Maltě či v Andoře.

Autor:

Měsíc bez starostí s BEBELO® Milk 2: Vyhrajte zásobu mléka pro miminko
Měsíc bez starostí s BEBELO® Milk 2: Vyhrajte zásobu mléka pro miminko

Zajistěte svému miminku to nejlepší hned od začátku s BEBELO® Milk 2, které je pečlivě vyvinuté pro harmonický růst a vývoj vašeho dítěte. Mléko...