„Říkáme to jasně, nároky Pekingu na zdroje v pobřežních vodách většiny Jihočínského moře jsou zcela nelegální, stejně jako jeho kampaň zastrašování ve snaze získat kontrolu,“ citovala z Pompeova prohlášení agentura AFP. Čína podle něj nemá „žádnou právní oporu“ k tomu, aby v regionu prosazovala svůj přístup a nárokovala si zdroje u břehů zemí jihovýchodní Asie.
Peking si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a jehož mělčiny jsou považovány za potenciální zdroj ropy a zemního plynu. Další okolní země jako Filipíny, Indonésie a Vietnam ale čínský přístup k vodám okolo sporných Paracelských či Spratlyových ostrovů neuznávají.
Čína přešla kvůli americkým sankcím za utlačování Ujgurů do protiútoku, odpověděla obdobně |
AP vysvětluje, že americké oznámení se netýká „teritoriálních“ sporů o ostrovy, ale pouze „námořních“ nároků Pekingu. Dosud USA trvaly na tom, že námořní spory mezi Čínou a jejími menšími sousedy by se měly řešit mírovou cestou skrze mechanismy podporované OSN, nyní nicméně dávají najevo, že stojí na straně Filipín a dalších.
„Svět nedovolí Pekingu, aby přistupoval k Jihočínskému moři jako ke svému námořnímu impériu,“ prohlásil Pompeo. „Amerika stojí po boku svých spojenců a partnerů v jihovýchodní Asii a brání jejich svrchované právo na příbřežní zdroje, v souladu s jejich právy a povinnostmi plynoucími z mezinárodního práva,“ pokračoval.
Podle Washingtonu existují „jasné případy“, kde si Čína přisvojuje „oblasti, na které si žádná země nemůže zákonným způsobem činit nárok“. Americká diplomacie v nových materiálech vyjmenovala řadu konkrétních oblastí v blízkosti Indonésie, Malajsie či Vietnamu a odmítla tak prakticky veškeré námořní nároky Pekingu za hranicemi jeho mezinárodně uznávaných vod.
Čína tlačí na své občany, aby se vrátili z USA, tvrdí šéf FBI. K tomu využívá i program ‚hon na lišku‘ |
Samotné Spojené státy si v Jihočínském moři žádné sektory nenárokují a praktické dopady úterního kroku nebyly ihned příliš jasné. „Téměř jistě ale bude mít bezprostřednější důsledky, tedy že ještě více rozhněvá Číňany, kteří už předtím podnikali odvetná opatření za americké sankce a jiné tresty v souvislosti s jinými tématy,“ spekuluje AP.
„Posílení politiky“ kolem nároků v Jihočínském moři USA oznámily v čase zhoršených vztahů s Pekingem a diplomatických roztržek na různých frontách. Krok zároveň lze vnímat v kontextu kampaně před listopadovými prezidentskými volbami, neboť šéf Bílého domu Donald Trump se v posledních týdnech snaží svého soupeře Joea Bidena vykreslovat jako politika, který je k Číně příliš shovívavý.
