Muži v tu chvíli nepředstavovali žádnou hrozbu, přesto je zabili. A přestože americký Kongres žádnou válku nevyhlásil, administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že je ve válce s gangy pašeráků drog.
Při útocích v Karibiku a Tichém oceánu na lodě, o nichž tvrdí, že pašují drogy, už americká armáda od září zabila přes osmdesát lidí. Část právníků zpochybňuje legalitu všech těchto útoků, největší pozornost však nyní média i politici věnují úplně prvnímu z nich z 2. září. Americká raketa tehdy zasáhla venezuelské plavidlo, nejméně dva lidé úder přežili a nacházeli se poté ve vodě. Následný americký útok je poté zabil.
Experti, s nimiž mluvili novináři listu The New York Times (NYT), upozorňují, že je válečným zločinem zabít nepřátele, kteří jsou vyřazeni z boje. Do této kategorie patří bojovníci, kteří se vzdali nebo jsou bezbranní a nepředstavují žádnou hrozbu. „Například rozkazy střílet na trosečníky by byly zjevně nezákonné,“ konstatuje také příručka Pentagonu o válečném právu, jež zdůrazňuje, že vojáci musí odmítnout vykonat zjevně nezákonné rozkazy.
Pět amerických činitelů NYT řeklo, že Hegseth nařídil úder, který zničí loď a zabije lidi na palubě. Jeho příkaz však konkrétně neřešil možnost, že první raketa nesplní oba cíle. Následné útoky, jež zabily přeživší a potopily loď, pak nařídil admirál Frank Bradley. Hegseth v pondělí řekl, že za jeho „bojovými rozhodnutími“ stojí.
Případem se zabývají výbory pro ozbrojené složky v americkém Senátu i Sněmovně reprezentantů. Přesvědčení, že následný útok dosahuje úrovně válečného zločinu, dal už dříve v televizi CBS najevo demokratický senátor Tim Kaine. „Je zřejmé, že pokud k tomu došlo, bylo by to velice vážné, a souhlasím s tím, že by šlo o nezákonný čin,“ řekl také republikánský člen Sněmovny reprezentantů Mike Turner.
