Média vyjadřují pochybnosti o termínu summitu. Například stanice CNN uvedla, že Trumpova snaha o brzké setkání s Putinem se komplikuje, protože přípravná schůzka ministrů zahraničí USA a Ruska Marka Rubia se Sergejem Lavrovem se tento týden nejspíše neuskuteční.
Moskva tvrdí, že je o načasování schůzky Rubia s Lavrovem zatím předčasné hovořit. Kreml také zdůraznil, že pokud jde o jednání Putina s Trumpem, nebyly ani jednou stranou zmíněny žádné konkrétní termíny. Obě strany se podle Moskvy shodly, že je potřeba pečlivých příprav, což zabere čas.
Agentura Reuters v úterý hovořila také se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle kterých je odklad schůzky Rubia s Lavrovem známkou toho, že Američané mohou s prezidentským summitem váhat kvůli ruským požadavkům na zastavení války.
„Myslím, že Rusové chtějí příliš mnoho. Američanům je jasné, že v Budapešti nedostane Trump žádnou dohodu,“ řekl jeden z evropských diplomatů. Druhý k tomu poznamenal, že Rusové nijak nezměnili svůj postoj a odmítají zastavit vojáky na stávající linii bojů.
Nejmenovaný vysoký ukrajinský představitel řekl agentuře AFP, že Trumpovo mírové úsilí se pohybuje v kruhu. Vyjádřil se také k nedávné schůzce Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, kterou označil za napjatou a nesnadnou. Trump podle tohoto představitele tlačil na Ukrajinu, aby se vzdala Donbasu.
„Ano, je to pravda,“ řekl ukrajinský představitel na otázku, zda Trump chtěl po Zelenském, aby se ukrajinští vojáci stáhli z oblastí Donbasu, které dosud kontrolují.
Putin požaduje odevzdání Donbasu jako jednu z podmínek pro ukončení války. Velkou část tohoto průmyslového regionu se strategickým významem pro Ukrajinu v současnosti okupuje Rusko. O víkendu Trump řekl, že aby válka mohla skončit, bude muset východoukrajinský Donbas zůstat rozdělený tak, jak je.
O nezměněném ruském postoji v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele. Rusové podle ní v neoficiálním komuniké sdělili americké straně, že požadují kontrolu nad celým Donbasem, ačkoli okupují jen jeho část.
Reuters rovněž uvádí, že evropští spojenci se obávají, že ani na druhém osobním setkání s Putinem nezíská Trump od Rusů žádné významnější ústupky. Oba prezidenti se setkali v srpnu na Aljašce, kde Putin odmítl příměří na Ukrajině. Naopak Ukrajina opakovaně souhlasila s americkým návrhem na klid zbraní.
12bodový plán EvropyEvropské země spolupracují s Ukrajinou na 12bodovém návrhu, který má ukončit ruskou válku podél současných bojových linií, informovala v úterý agentura Bloomberg. Mírová rada by pod předsednictvím Trumpa dohlížela na naplňování plánu, uvádí zpráva s odvoláním informované zdroje. Podle návrhu by Ukrajina získala bezpečnostní záruky, finanční prostředky na opravu válečných škod a cestu k rychlému vstupu do EU. Jakmile se obě strany zavážou zastavit územní postupy, návrhy předpokládají návrat všech unesených dětí na Ukrajinu a výměnu vězňů. Evropští lídři v úterý vyzvali Washington, aby trval na požadavku okamžitého příměří na Ukrajině, přičemž současné bojové linie by měly sloužit jako základ pro jakékoli budoucí rozhovory. Obě země by zahájily jednání o správě okupovaných území, avšak ani Evropa, ani Ukrajina právně neuznají žádné okupované území jako ruské. Sankce vůči Rusku by byly postupně zrušeny, ale zhruba 300 miliard dolarů zmrazených rezerv by se Rusku vrátilo až poté, co by Moskva souhlasila s příspěvkem na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. A restrikce by opětovně zavedly v případě, že by Rusko na Ukrajinu znovu zaútočilo, dodává Bloomberg. |
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý večer poznamenal, že Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí americké administrativy ohledně poskytnutí střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině.
„Jakmile se otázka (střel) dlouhého doletu pro nás – pro Ukrajinu – trochu odsunula, Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii,“ napsal Zelenskyj a dodal, že právě otázka střel dlouhého doletu je možná „nenahraditelným klíčem k míru.“ Čím více je podle něj Ukrajina schopna udeřit v hloubi Ruska, tím stoupá ochota Moskvy ukončit boje.
Dodal, že diskuze o amerických střelách s plochou drahou letu se ukázala být silnou investicí do diplomacie. Rusko možnou přítomnost střel Tomahawk v ukrajinském arzenálu ještě před setkáním Zelenského a Trumpa označilo za eskalaci ze strany USA. Trump, který si pak volal s Putinem, následně Zelenskému v Bílém domě údajně řekl, že Kyjev požadované střely nedostane, alespoň prozatím. Před schůzkou se přitom očekávalo, že by se právě o nich měli oba lídři bavit.
„Frontová linie může být počátkem diplomacie. Rusko však opět dělá vše pro to, aby diplomacii vyhnulo,“ uvedl Zelenskyj. Ukrajina je podle něj připravena válku ukončit.
Ukrajina se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, která začala na přímý Putinův rozkaz. Trump se od svého letošního návratu do Bílého domu snaží konflikt ukončit, s Putinem se setkal už v létě na Aljašce, ale jeho úsilí zatím v klid zbraní ve východní Evropě nevyústilo. Kyjev opakovaně souhlasil s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Rusko zastavit boje odmítlo. Moskva invazi, kterou nazývá speciální vojenskou operací, zdůvodňuje mimo jiné snahou „denacifikovat“ Ukrajinu.
Fico tuší snahy summit překazit
K summitu v maďarské metropoli se vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico, který tvrdí, že jsou snahy zmařit toto setkání. „Ještě není ani termínově dohodnuté a už jsou tu jasné důkazy o snahách překazit ho za každou cenu. Je to smutný pohled. Ministr zahraničí členské země EU říká, že během přeletu přes tuto zemi by mohl být ruský prezident Putin zadržen, z mediálního prostředí Evropské komise přicházejí upozornění Maďarsku, že by mělo realizovat mezinárodní zatykač,“ napsal na sítích.
„Vždy jsem tvrdil, že EU se změnila na válečný kabinet, že podstatná část členských států EU podporuje válku na Ukrajině v naivní domněnce, že takto lze oslabit až porazit Rusko,“ pokračoval Fico, kterého nejen na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy. „Je současně paradoxní, ale pro impotentní zahraniční politiku EU typické, že někteří lídři EU už se tlačí na summit do Budapešti, stejně se dělá na přítomnosti ukrajinského prezidenta,“ dodal s tím, že se tím prý hážou vidle do dohody.
Podle Fica by se EU měla naopak snažit udělat vše pro to, aby se summit uskutečnil co nejrychleji a bez překážek, „pokud opravdu chce rychlý mír na Ukrajině, čemuž já nevěřím“.
17. října 2025 |


















