Graham svůj návrh, který má ve 100členném Senátu USA podle médií nadstranickou podporu více než 70 zákonodárců, označuje za zdrcující, neboť předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Návrh Graham považuje za páku proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině, kterou Rusko v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu vojensky napadlo.
„Nesmíme zavírat dveře před tou šancí, která tady je, ale na druhou stranu, když vidím, že zároveň přichází americký senátor Lindsey Graham s poměrně silným, nebo řekněme drtivým sankčním návrhem proti Rusku, tak to musíme také podporovat, aby Putin viděl, že to není jenom jeho volba, ale že nám opravdu na bezpečnosti záleží,“ řekl Lipavský.
O Grahamově návrhu, který by dolehl mimo jiné na alianční členy Turecko či na Španělsko, ministři nedebatovali, Rubio ho podle Lipavského představil spíše jako fakt.
„Rubio hovořil obecně o situaci a jeden z bodů, který sděloval, že v americkém Senátu leží tento návrh. Popsal jeho rozsah, jeho sílu, vysvětlil, že je to návrh, který je v Senátu, nikoli že by šel od administrativy,“ řekl Lipavský. Poznamenal ale, že návrh má velký vliv na stávající situaci a jsou s tím spojené politické požadavky.
Graham je nyní v Turecku, očividně jako součást americké delegace. Součástí jeho cestovního plánu byly schůzky s ministry zahraničí Británie a Ukrajiny Davidem Lammym a Andrijem Sybihou.
Trump: Posun přinese až mé jednání s Putinem
Americký prezident Donald Trump je přesvědčen, že v jednáních o možném míru na Ukrajině nenastane posun, dokud se osobně nesetká se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, píše agentura Reuters. Trump to řekl novinářům před přistáním v Dubaji, kde pokračuje jeho cesta po Blízkém východě.
„Nic se nestane, dokud se Putin a já nesejdeme,“ prohlásil podle agentur americký prezident.
V Istanbulu by dnes mohlo začít přímé jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou. Takové rozhovory v neděli navrhl ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj ho vyzval, aby spolu jednali osobně.
Ve středu večer však vyšlo najevo, že šéf Kremlu do Istanbulu nepřijede. Ukrajinská strana zatím svoji účast na jednání nepotvrdila a prezident Zelenskyj dal najevo, že o dalších krocích rozhodne po dnešním jednání v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Rusko: Náš postoj odráží situaci na bojišti
Postoj Ruska k možné mírové dohodě s Ukrajinou odráží změny na bojišti, řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ruská invazní vojska na Ukrajině pomalu postupují.
Zacharovová odpovídala na otázku, zda se postoj Ruska změnil od loňského června, kdy ruský prezident Vladimir Putin jako podmínku pro mírová jednání s Kyjevem stanovil, že Ukrajina musí oficiálně upustit od ambicí vstoupit do NATO a stáhnout jednotky z celého území čtyř ukrajinských oblastí, které si Moskva přivlastnila. „Ano, v ruském postoji nastala změna. Tyto změny odrážejí změny na bojišti,“ uvedla Zacharovová.
Rusko v současnosti ovládá asi pětinu ukrajinského území. Moskva v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym a na podzim 2022 za součást svého území prohlásila i čtyři další ukrajinské oblasti, ačkoliv je celé neovládá. V současnosti kontroluje skoro celou Luhanskou oblast, velkou část Doněcké oblasti a Chersonské oblasti, část Záporožské oblasti a pruh území v Charkovské oblasti.
Ukrajina dala opakovaně najevo, že nikdy formálně neuzná kontrolu Ruska nad částmi svého území. Představitelé této země napadené Ruskem také říkají, že požadavek neutrality je pro ně nepřijatelný.
