Podle Washingtonu však není systém namířený proti Moskvě. Evropu má prý chránit před možným raketovým útokem z Blízkého východu, především z Íránu. Proti velkému množství ruských mezikontinentálních raket je podle aliance v podstatě bezmocný. Podle agentury Reuters ale Američané nechtějí zveřejnit, zda je systém možné nastavit tak, aby dokázal sestřelit i ruské rakety s jadernými hlavicemi.
„Írán pokračuje ve vývoji, testování a rozmísťování balistických střel krátkého a středního doletu,“ uvedl před počátkem ceremonie náměstek amerického ministra zahraničí Rose.
‚Tvoříme dějiny‘
První část štítu na základě v jihorumunském Deveselu nedaleko bulharské hranice uvedli Američané do provozu za účasti generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, náměstků amerických ministrů zahraničí a obrany Franka Rosea a Roberta Worka a rumunských představitelů.
Ke štítu patří kromě systému vybudovanému v Rumunsku za zřejmě až 800 milionů dolarů (18,9 miliard Kč) a chystaného systému v Polsku ještě radarová základna v Turecku a čtyři americké lodě kotvící na základně v jižním Španělsku. Své lodě radary vybavilo také Nizozemsko. Velení sídlí v západoněmeckém Ramsteinu. |
„Spojené státy a Rumunsko dnes tvoří dějiny,“ uvedl velitel amerických námořních sil v Evropě a Africe Mark Ferguson.
Podle Stoltenberga systém představuje „důležité posílení schopnosti bránit evropské spojence proti šíření balistických střel z oblasti mimo euroatlantický prostor“, především pak z Blízkého východu. „Rumunský systém není, stejně jako ten v Polsku, namířený proti Rusku,“ dodal generální tajemník.
V pátek se začne v Redzikowu na severu Polska - asi 150 kilometrů od hranic ruské kaliningradské enklávy - budovat další protiraketová základna, která by měla být akceschopná na konci roku 2018.
Rumunskou základnu předají USA pod velení NATO na červencovém summitu ve Varšavě.
Plány na vybudování protiraketového štítu schválil v roce 2007 americký prezident George Bush. Původně mělo jít o základnu s raketami v Polsku a s radarem v Česku. O dva roky později ale jeho nástupce v Bílém domě Barack Obama plány změnil, přičemž dal přednost strategii protiraketové obrany vedené z moře s tím, že pozemní základny budou součástí další fáze plánů.
  |
Rusko protestuje
Proti výstavbě základen dlouhodobě protestuje Rusko, které je považuje za ohrožení své bezpečnosti i strategické rovnováhy v Evropě. Ministerstvo zahraničí ve středu systém označilo za „škodlivý a chybný“. Kreml v reakci na spuštění systému oznámil, že Rusko přijímá příslušná bezpečnostní opatření k zajištění své bezpečnosti.
Rusko buduje kasárna pro nové divize, které mají čelit NATO |
„Není pochyb o tom, rozmístění systému je opravdovou hrozbou pro bezpečnost Ruské federace,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov novinářům v konferenčním hovoru. „Jsou uplatňována opatření k zajištění potřebné úrovně bezpečnosti pro Rusko. Dovolte mi připomenout, že sám prezident (Putin) se opakovaně dotazoval, proti komu bude systém fungovat,“ dodal Peskov.
Moskva tak reagovala poté, co zástupci USA a NATO dnes v Rumunsku slavnostně spustili protiraketový systém, který je součástí štítu chránícího Evropu před balistickými raketami. Další součást systému se buduje v Polsku.
Podle šéfa branného výboru ruské sněmovny, admirála Vladimira Komojedova jde o přímou hrozbu pro Rusko. „Jde pro nás o přímou hrozbu. To vše je na sto, 200, 300, tisíc procent namířeno proti nám,“ uvedl Komojedov podle agentury Interfax s tím, že cílem opatření je Rusko a jeho schopnost jaderného odstrašování.
„Jde o další krok k tomu, aby bylo Rusko vojensky a politicky potlačováno,“ řekl také vysoce postavený činitel ruského ministerstva zahraničí Andrej Kelin s tím, že umístění systému „může pouze zhoršit již tak složité vztahy mezi Ruskem a NATO“.
