Bennettovi bylo srdce z vepře voperováno 7. ledna letošního roku a jeho nové srdce tak po průlomovém experimentu vydrželo dva měsíce. O Bennetově smrti informovala ve středu nemocnice v Baltimoru ve státě Maryland, která experimentální operaci provedla. Lékaři přesnou příčinu smrti neuvedli, jeho stav se ale prý v posledních dnech rapidně zhoršil.
Bennettův syn uvedl, že je lékařům vděčný za provedení této unikátní operace a označil ji za „zázrak“. Zároveň doufá, že tento typ zákroku v budoucnu pomůže i dalším pacientům.
Pro Bennetta byl tento bezprecedentní lékařský zákrok poslední možností, neboť bez dárce by zemřel a byl už příliš nemocný, aby dostal lidské srdce.
Transplantace srdcí z geneticky upravených prasat by v příštích letech mohly vyřešit i nedostatek lidských orgánů. Na ty kolikrát zoufalí pacienti čekají několik let a v některých případech se svého vhodného dárce ani nedočkají.
Bennett neměl čistou minulost
Záchrana Bennettova života se však stala častým terčem negativních poznámek na sociálních sítích a vyvolala etické otázky o kritériích pro obdržení transplantace.
David Bennett totiž v roce 1988 ze žárlivosti pobodal jiného muže, který skončil na vozíčku. Za svůj čin si měl odsedět deset let ve vězení, ale nakonec byl po šesti letech propuštěn.
„Netransplantovali jsme mu lidský orgán od dárce. Nikdo nezemřel, tento muž dostal prasečí srdce,“ obhájil medicínský zákrok profesor bioetiky z Newyorské univerzity Arthur Caplan.
Vědci z Marylandské univerzity, kteří operaci srdce provedli, se k Bennettově kriminální minulosti odmítli vyjádřit a je tedy otázkou, zda o jeho násilném činu věděli.
