„To nejdůležitější je, aby Američané nezasahovali do našich záležitostí a neříkali nám, jak máme žít. Aby nám nebránili v tom, co děláme,“ říká vysoce postavený člen ruské administrativy. Portál The Moscow Times pod podmínkou anonymity vyzpovídal pět představitelů vlády včetně dvou diplomatů, tři zdroje blízké Kremlu a zaměstnance tří státních firem.
S tím, jak se blíží další kolo rusko-amerických jednání, je podle nich nálada v Kremlu taková, že „obyčejné“ příměří už Rusům nestačí. Pokud se prý podaří uzavřít dohodu, z pohledu Moskvy tím Američané uznají nadvládu Ruska v postsovětském prostoru včetně Ukrajiny a do jisté míry i ruský vliv nad Evropou.
Aby toho diktátor Vladimir Putin dosáhl, musí přitáhnout Trumpovu pozornost, která už se od konfliktu ve východní Evropě začala odklánět. Nachystal si proto řadu „návnad“ od nerostných dohod až po příslib, že si americký prezident bude moci splnit svůj dávný sen. Už coby mladý developer totiž toužil postavit v Moskvě mrakodrap Trump Tower.
„Kreml si uvědomuje, že jeho vyjednávací pozice je omezená. Pověřil proto úředníky a experty, aby analyzovali a identifikovali všechny možné podněty, které by mohly Trumpa zaujmout a zabránit tomu, aby se jednání zúžila na vymezený program,“ píší ruští novináři s tím, že mezi možnými nabídkami je i ruská pomoc s Íránem a Severní Koreou, domluvení jednání mezi USA s Čínou nebo společné mise na Mars.
Už ve chvíli, kdy Trump loni v listopadu vyhrál prezidentské volby, také velké ruské firmy dostaly pokyn připravit nabídku ekonomické spolupráce, kterou by Rusové mohli výhledově předložit Američanům. Nejen v těchto firmách, ale i ve vládě a na ministerstvech se na tom pracovalo ve dne v noci včetně víkendů, tvrdí zdroje blízké Kremlu.
„Rosatom a Rosněfť představily své iniciativy a Polyus poslal čerstvé informace o nalezištích zlata. Připojil se i Rusal a další subjekty,“ popisuje jeden z úředníků a dodává, že na vše dohlíží Putinův ekonomický poradce Maxim Oreškin a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev.
Nejužitečnější pákou z pohledu Moskvy však stále zůstává samotná invaze na Ukrajinu. Ruští politici údajně doufají, že se jim podaří využít Trumpovu touhu válku co nejrychleji ukončit, aby se mohl voličům chlubit, že splnil slib a dojednal příměří.
„Musíme Trumpa vydojit, co nejvíc to půjde. A s možností příměří mu musíme máchat před nosem jako s mrkví (před oslem),“ míní jeden z respondentů. „Okno příležitosti se může zabouchnout. Trump může ztratit zájem, nebo hůř, vypěstovat si (k nám) zášť,“ shodují se ruští diplomaté.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvMnozí ve vládě a na ministerstvu zahraničí jsou si nicméně i nadále jistí, že vše postupuje, jak má. „Jsme na dobré cestě. Prioritou je přenastavit vztahy se Spojenými státy, což není jednoduchý úkol, a zároveň udržet dialog o Ukrajině aktivní. Odtud bude další kroky diktovat aktuální situace. V konečném důsledku jde o čas, trpělivost a udržení kurzu,“ říká jeden z diplomatů.
Hlavně to musí zaujmout samotného Trumpa
Na stole jsou podle nich nyní dva scénáře. První by znamenal souhlasit s příměřím z pera Bílého domu výměnou za některé ústupky Američanů – třeba že přestanou Ukrajincům dodávat zbraně. Druhý scénář by se pak uplatnil v případě, že by jednání zkrachovala. V takové chvíli by nastala osvědčená strategie, tedy ze všeho vinit Kyjev.
Všechny nabídky mají několik společných jmenovatelů. Musí být ušité Trumpovi na míru, musí být dosažitelné během jednoho volebního období a musí přitáhnout zájem médií. „Bez toho je naivní očekávat nějaký posun,“ dodává jeden ze zdrojů z Kremlu.
Jednání v LondýněAmeričtí, ukrajinští a evropští představitelé budou ve středu v Londýně jednat o plánech na příměří, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Schůzky se za americkou stranu zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu pro Blízký východ Steve Witkoff. „Ukrajina trvá na svém návrhu neútočit přinejmenším na civilní cíle. A očekáváme jasnou odpověď ze strany Moskvy,“ uvedl Zelenskyj. „Jsme připraveni vést veškeré rozhovory o tom, jak toho dosáhnout,“ dodal. Putin předtím podle ruských tiskových agentur řekl, že Moskva se ke všem mírovým iniciativám staví „pozitivně“ a že se musí na návrh o neútočení na civilní cíle „podívat“. Zároveň ovšem opět obvinil Kyjev, že používá civilní objekty k vojenským účelům. Spojené státy jsou podle Bloombergu v rámci budoucích dohod o příměří a míru připraveny zmírnit sankce uvalené na Rusko a uznat ruskou kontrolu nad Krymem, který je dle mezinárodního práva součástí Ukrajiny. Americký návrh by vedl k zmrazení frontové linie, přičemž by si Rusko ponechalo faktickou kontrolu nad většinou okupovaných území na východě a jihu Ukrajiny. Ta by se také měla vzdát nadějí na vstup do NATO, nicméně dohoda by měla zahrnovat bezpečnostní záruky pro Kyjev. Zdroj: ČTK |
Sám Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody. Dodal také, že se jednání dostala do kritické fáze a že s ním nikdo nemanipuluje.
Americký ministr zahraničí Rubio předtím prohlásil, že USA ukončí úsilí zprostředkovat mír, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit.
„Nemáte dobré karty,“ řekl Trump při neslavné schůzce v Bílém domě ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Žolíky v záloze však ve skutečnosti nemají ani Rusové, upozorňuje The Moscow Times. „I v nejlepších letech dosáhl americko-ruský obchod sotva 45 miliard dolarů. V roce 2024 se propadl na pouhých 3,5 miliardy dolarů, což je nejnižší úroveň od roku 1992,“ připomíná.
Rusko dnes může Spojeným státům nabídnout jen několik komodit, mezi nimi třeba titan používaný v letectví, uran využívaný v jaderné energetice a surovou ropu do rafinerií podél Mexického zálivu. Ale jak řekl jeden z úředníků, „nezachrání to americkou obchodní bilanci, a proto to pro Trumpa nemá žádnou hodnotu“. Stejně tak nemá větší geopolitickou hodnotu fakt, že Rusko dodává kovy vzácných zemin jako skandium či yttrium.
A pokud jde o další nápady, i tady realita pokulhává. Ani přání Američanů by zřejmě Rusy nepřimělo k tomu, aby přestali dodávat zbraně Severokorejcům a podřídili se vyhlášeným sankcím. Stejně tak případná přítomnost Ruska při americko-íránských rozhovorech by měla jen marginální dopad.
Společná rusko-americká mise na Mars je pak vnímána jako nerealistická. Jedním z těch uskutečnitelnějších návrhů tak je například humanitární mise v palestinském Pásmu Gazy s využitím ruské infrastruktury v Sýrii nebo neformální spolupráce USA, Ruska a Saúdské Arábie na ropných trzích.
Pokud by se dohodu s USA opravdu podařilo dotáhnout, nové rozdělení světa by podle ruských diplomatů mohla stvrdit i určitá symbolická gesta, jako je třeba Putinova cesta do Washingtonu a setkání s Trumpem v Bílém domě. „To by také bylo hezké,“ říká zástupce Putinovy vlády.
