„Tento balík vojenské podpory zahrnuje další munici do amerických (raketometů) HIMARS a houfnic, které Ukrajina používá na svou obranu, jakož i munici pro bojová vozidla Bradley, (protiradarové) střely HARM, protitankové zbraně, říční čluny a další vybavení,“ uvedl ministr Blinken.
Washington za 13 měsíců ruské agrese proti Ukrajině připravil pro napadenou zemi přes 30 balíků vojenského materiálu a celkově dodal či přislíbil pomoc za více než 32 miliard dolarů (716 miliard Kč). Kongres od loňské invaze vyčlenil na pomoc ukrajinské armádě 50 miliard dolarů, z nichž vláda prezidenta Joea Bidena postupně čerpá při sestavování jednotlivých sad materiálu.
Miliardy na munici z EU
Šéf diplomacie EU Josep Borrell oznámil, že státy Evropské unie se shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřelecké munice. Podle Evropské obranné agentury (EDA) se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka.
„Je to historické rozhodnutí,“ komentoval dohodu Borrell. Uvolnění peněz a společné nákupy zrychlí dodávky potřebné munice pro stát čelící pokračující ruské invazi a zároveň pomohou k nezbytnému navýšení výroby v evropských zbrojovkách, země jimi navíc ušetří, uvedl španělský politik. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse by podstatná část dodávek měla být v zemi napadené Ruskem ještě letos.
Ministři se shodli na plánu navrženém Borrellem, na jehož základě by z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF) po sérii půlmiliardových plateb za zbraně pro Ukrajinu měly putovat dvě miliardy na munici. První miliarda má uhradit náklady zemím, které budou schopny z vlastních zásob rychle dodat Kyjevu dělostřeleckou munici, druhá má pak posloužit na společné nákupy munice nové.
Většina zemí včetně Česka již před jednáním plán podporovala. Německo a některé další země však dávaly najevo, že by místo společných nákupů mohly dát přednost vlastní cestě. Pistorius dnes prohlásil, že Berlín umožní ve svých smlouvách se zbrojovkami účast i dalším zemím v zájmu urychlení dodávek Ukrajině.
Podle EDA projevilo o společné nákupy zájem 17 unijních zemí a Norsko. Mezi členskými státy bloku jsou vedle Česka například Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko nebo Slovensko.
Země podepsaly dohodu o principech společných nákupů, která podle agentury otevírá cestu ke dvěma typům nákupů: dvouletému urychlenému projektu k opatření dělostřeleckých granátů ráže 155 a dlouhodobějšímu sedmiletému pořizování munice různých kalibrů. Právě po 155milimetrových granátech volá Kyjev nejvíce. Agentura na základě projektové dohody osloví výrobce munice se žádostí o konkrétní nabídky.
21. února 2023 |
