Americké ministerstvo financí oznámilo, že povolilo transakce s venezuelskou vládou a státní ropnou společností PDVSA, které jsou „běžné a nezbytné pro těžbu, export, reexport, prodej, přeprodej, dodávky, skladování, marketing, nákup, dodání nebo přepravu ropy venezuelského původu, včetně rafinace této ropy, prováděné zavedeným subjektem se sídlem v USA“.
Licence vylučuje jakékoli transakce zahrnující osoby nebo subjekty se sídlem nebo řízením v Rusku, Íránu, Severní Koreji a na Kubě.
Rozhodnutí administrativy vydat takto širokou a všeobecnou licenci představuje výrazný odklon od předchozí strategie udělování individuálních výjimek ze sankcí pro firmy, které chtěly ve Venezuele podnikat, zdůraznil Reuters.
Po prvním Madurově znovuzvolení prezidentem v roce 2019, které tehdy Washington za prvního Trumpova mandátu neuznal, označilo americké ministerstvo financí celý venezuelský energetický průmysl za předmět sankcí USA.
Venezuela ve čtvrtek přijala zákon o privatizaci ropného sektoru, který soukromým společnostem slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů i mimo venezuelské soudy. Vláda tak ustoupila od jednoho z principů socialistického hnutí, které v zemi panuje už přes dvě dekády. Krátce po schválení parlamentem zákon slavnostně podepsala úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová.
„Tento zákon nám umožňuje učinit skutečně historický a kvalitativní skok a proměnit tyto ropné zásoby, největší na planetě, v největší štěstí, jaké národ může mít,“ prohlásila někdejší Madurova viceprezidentka.
Trump hrozí zemím, které dodávají ropu na Kubu
Trump ve čtvrtek večer pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Washington stupňuje svou kampaň proti této komunistické zemi a vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za snahu o genocidu kubánského lidu.
Opatření, které vychází z exekutivního příkazu vydaného na základě vyhlášení celostátního stavu nouze, ovšem nespecifikuje žádné celní sazby ani nejmenuje konkrétní země. „Na dovoz zboží vyrobeného v zemi, která přímo či nepřímo prodává nebo jinak dodává ropu na Kubu, může být uvaleno dodatečné clo ‚ad valorem‘,“ uvádí se v textu příkazu, který na svém webu zveřejnil Bílý dům.
Kubánská státní média nedlouho po zveřejnění Trumpova příkazu varovala, že v jeho důsledku může hrozit ochromení výroby elektrické energie, zemědělské produkce, zásobování vodou a zdravotních služeb na ostrově, který už tak trpí vážnou hospodářskou krizí. „Co je cílem? Genocida kubánského lidu,“ uvedla kubánská vláda v prohlášení odvysílaném v nočním televizním zpravodajství. „Americká vláda zadusí (na Kubě) všechny oblasti života,“ dodala.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová tento týden uvedla, že její země bude pokračovat v humanitární pomoci Kubě, což podle ní zahrnuje i dodávky ropy. Předtím se objevily zprávy, že Mexiko dodávky ropy Kubě pozastavilo, na což tlačí Spojené státy ve snaze karibský ostrov maximálně izolovat a dosáhnout na něm změny režimu. Trump ve svém druhém funkčním období běžně využívá hrozby zavedením cel jako nástroj zahraniční politiky.
Americký server Politico minulý týden s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že Trumpova vláda zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrov odřízla od přísunu ropy a dosáhla tak změny režimu. Trump také v lednu vyzval vedení Kuby, aby uzavřelo dohodu s USA, a tamní vládě vzkázal, že už nebude dostávat ropu ani peníze od Venezuely. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel oponoval, že Washington nemá morální právo nutit Kubu k uzavření dohody.
