„Jsem šťastný, že vám mohu dnes večer sdělit, že naše ekonomika je na tom nejlépe, co kdy byla.“
Prezident Trump rád při každé situaci zmiňuje stav ekonomiky a jeho historický úspěch. Podle deníku The Washington Post tak učinil přinejmenším 260krát. Přitom tomu tak není. Nezaměstnanost je na úrovni 3,5 procenta, ale v roce 1953 byla 2,5 procenta. Růst HDP Spojených států za Trumpa nikdy nepřekročil 3 procenta. V letech 1997, 1998 i 1999 rostl HDP o více než 4,5 procenta a v padesátých letech dosahoval růst dokonce až 8 procent.
„Od momentu, kdy jsem nastoupil do úřadu, jsem oživil americkou ekonomiku za pomoci historických a rekordních daňových úlev.“
Donald Trump v minulosti mnohokrát uvedl, že jeho plán daňových úlev je největší v historii USA. Ve skutečnosti tomu tak není. Podle dat amerického ministerstva financí se jím nastavené úlevy vyrovnaly 0,9 procent HDP, což je v porovnání s největšími úlevami (prezidenta Ronalda Reagana v roce 1981; 2,89 procenta HDP) mizivé číslo.
Prezident Donald Trump přednáší poselství o stavu unie.
„Od mého zvolení, jsme vytvořili 7 milionů nových pracovních pozic.“
U tohoto výroku šéf Bílého domu jen lehce mystifikoval. Podle statistického úřadu USA totiž vzniklo od února 2017 necelých 6,7 milionu nových pracovních míst. V porovnání s administrativou prezidenta Obamy však Trumpova vláda zaostává. V posledních třech letech Obamovy vlády vznikalo měsíčně o 36 tisíc pracovních míst více než za Trumpa.
„Za mé vlády 7 milionů Američanů přestalo pobírat potravinové poukázky pro chudé.“
Ve skutečnosti to bylo jen 4,2 milionu obyvatel USA a tento údajný úspěch vlády lze interpretovat i jinak. Za prvé se počet Američanů závislých na stravenkách snižuje od roku 2014, tedy bez vlivu Donalda Trumpa. Za druhé řada států v posledních letech zrušila možnost potravinových poukázek pro chudé bez práce a za třetí se tisíce rodin imigrantů z programu raději odhlásili v obavě, že by mohli být deportováni, pokud budou pobírat dávky.
„Má vláda je boom pro modré límečky.“
Jen za poslední rok se situace pro pracující naopak zhoršila, než jak tvrdí prezident. Zpracovatelský průmysl je v recesi, zpomaluje i růst pracovních pozic v dopravě a těžbě. Za posledních sedm měsíců vzniklo pouhých 9 tisíc pracovních míst. Za zbytek Trumpova volebního období přitom vzniklo 460 tisíc podobných pozic.
Prezident první část projevu věnoval ekonomickým úspěchů.
„Všichni říkali, že nedotáhneme do konce reformu trestního zákona, ale já to dokázal.“
Prezident provedl první krok k této reformě začátkem roku 2018. Ve skutečnosti šlo však jen o upravení politiky Baracka Obamy, kterému zákon zabránili prosadit republikáni.
„Díky naší kampani se USA staly jedničkou v produkci ropy a plynu na světě.“
Donald Trump zde překroutil fakta, aby vypadal lépe. USA sice jsou největšími producenty na světě od roku 2018, ale energetická revoluce, která tento fakt umožnila začala již za Obamovy administrativy – v produkci plynu byly USA první v roce 2009 a těžba ropy se postupně zvyšovala od roku 2010.
„Náš úžasný pokrok za poslední tři roky umožnil, že Amerika je nyní energeticky nezávislá.“
Není. USA nadále musí importovat energii. V roce 2018 dovezly 9,94 milionu barelů ropy denně. 43 procent tvořil dovoz z Kanady, 16 procent pak ze zemí Perského zálivu.
„Mnozí politici přicházeli a tvrdili, že změní nebo nahradí NAFTA (dohoda o volném obchodu v Severní Americe), ale neudělali nic. Já svůj slib dodržel. Šest dní zpět jsem nahradil NAFTA a podepsal novou dohodu.“
Nová dohoda (USMCA – Dohoda USA, Mexika a Kanady) je jen lehkým přepracováním NAFTA. Kolem 90 procent původní dohody, kterou Trump pravidelně nazýval „strašnou“, zůstává stejných. Americký výbor pro mezinárodní obchod uvedl, že nová dohoda bude mít minimální dopad.
Předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová opakovaně během projevu říkala: „To není pravda.“
„USMCA vytvoří téměř 100 tisíc nových dobře placených míst v automobilovém průmyslu.“
Podle odhadů výboru těchto pracovních pozice nebude více než 28 tisíc.
„Abychom zajistili americkou svobodu, investovali jsme rekordních 2,2 bilionu dolarů (50 bilionů korun) do americké armády.“
Ve skutečnosti po upravení úrovně inflace Trumpova administrativa v žádném roce nepřekročila útraty Obamovy administrativy v roce 2010, tedy rozhodně nejde o rekord.
„Zvýšil jsem příspěvky od členů NATO o více než 400 miliard dolarů a počet států, které plní závazky, se více než zdvojnásobil.“
Zde si prezident dopřává přílišný úspěch. Počet států, které plní závazek 2 procent HDP na obranu se postupně zvyšuje od roku 2006. Největší nátlak na plnění přišel v roce 2014, kdy Rusko obsadilo Krym. Zmíněných 400 miliard však není současný stav ale potenciální výhled na období do roku 2024.
„Ochráníme pacienty s již existujícími zdravotními komplikacemi.“
Prezident značnou část projevu věnoval zdravotnictví a pojištění. V USA se výše pojištění mění v závislosti na nemocích, které již člověk prodělal a některé pojišťovny odmítají pojistit dříve nemocné. Tomu chce vláda podle Trumpa zabránit. Na stranu druhou se republikáni snažili roky zablokovat zákon demokratů, který by přesně toto zajistil.
Ochrana pacientů s předem existujícími onemocněními je jedním z pilířů reformy prosazené Trumpovým předchůdcem Barackem Obamou známé jako Obamacare. Ta zahrnuje záruku, že pojišťovny nemohou ve zmíněných případech klienty odmítnout nebo jim kvůli dlouhodobým problémům účtovat vyšší pojistné.
Trump před zvolením do funkce sliboval, že Obamovu reformu, která vstoupila v platnost na začátku roku 2014, zruší. Jedním z jeho prvních kroků po nástupu do Bílého domu bylo podepsání prezidentského dekretu, který stanovil cíl „usilovat o svižné odvolání“ příslušného zákona. Trump také podpořil žalobu, jejímž cílem je prohlásit zákon o Obamacare za protiústavní.
„Zatímco mluvím, staví se dlouhá, vysoká a velice silná zeď. Již jsme dokončili 100 mil a dalších 500 bude postaveno do konce příštího roku.“
Pokud má být skutečně do konce příštího roku postaveno 500 mil hraniční zdi s Mexikem, musely by se práce na hranicích zdvojnásobit. Zpochybnit lze i sílu bariéry, která se dá proříznout strojní pilou. Mimochodem, kus zdi v minulých týdnech spadl kvůli silnému větru.
„Před třemi lety drželi barbaři Islámského státu kontrolovali více než 51 kilometrů čtverečních v Iráku a Sýrii. Dnes je chalífát ze 100 procent zničen a jeho zakladatel krvežíznivý vrah al-Bagdádí je mrtev.“
Trump má pravdu, že al-Bagdádí je mrtev. Podle samotné armády však Islámský stát stále poražen nebyl a zabití jeho lídra nijak neoslabilo kapacity teroristů v regionu.
„Loni se poprvé po 51 letech snížila cena léků na předpis.“
Podle amerického Úřadu pro pracovní statistiku (BLS) ve dvanáctiměsíčním období končícím v květnu 2019 klesla průměrná cena léků na předpis o 0,2 procenta. Je to první pokles cen zaznamenaný v dvanáctiměsíčním úseku od roku 1973, tedy první po 47 letech.
Index spotřebitelských cen (CPI) od BLS ovšem nemusí být tou nejspolehlivější metodou při hodnocení cen léků, upozorňuje Inma Hernandezová z University of Pittsburgh. „CPI vychází z košíku, v němž jsou zastoupené populární léky. Obsahuje tedy spíše ty nejčastěji využívané, které jsou většinou levnější. Nemusí už ale obsahovat novější nebo méně předepisované léky, které jsou dražší a jejichž cena stoupá strměji,“ řekla.
„Nelegálních přechodů (hranic) je oproti květnu o 75 procent méně, klesají už osm měsíců v řadě.“
Prezident odkazoval na situaci na hranici mezi USA a Mexikem, přičemž citoval správné údaje pro uvedené období.
Počet nelegálních příchodů do USA se ovšem určuje podle toho, kolik migrantů u hranice zadrží vládní pracovníci. Počet zadržených se o přibližně 75 procent snížil ve srovnání s loňským květnem, kdy se do vazby dostalo přes 130.000 lidí. To bylo nejvyšší číslo od března 2006. V prvních třech letech Trumpova úřadování zároveň počet zadržených migrantů na jižní hranici prudce vzrostl, přičemž loni byl součet nejvyšší od roku 2007.
Agentura AP podotýká, že Trump před členy Kongresu neříkal pravdu, když uvedl, že migranti přicházející do USA nelegálně jsou nyní na rozdíl od dřívějších let „svižně odstraňováni“.
Trump: „Poté, co jich pod dvěma předchozími prezidenty 60.000 ztratila, má nyní Amerika 12.000 nových továren.“
Na konci roku 2016 měly USA podle BLS o 54 000 soukromých výrobních zařízení méně než na začátku roku 2001. Pokud jde o aktuální trend, nejčerstvější dostupná čísla týkající se druhého čtvrtletí minulého roku hovoří o přírůstku zhruba 12.000 továren od začátku roku 2017. Z části ovšem jde o malé podniky s méně než pěti zaměstnanci.
Růst počtu výrobních míst přitom začal už v roce 2013, tedy za vlády Obamy. AP dodává, že celkový objem výroby ve Spojených státech po růstu z předchozích dvou let za poslední rok poklesl. „Prezidentův celní režim a pomalejší růst v globálním měřítku zasáhl sektor způsobem, který nasvědčuje tomu, že Trumpovy kroky mu mírně sebraly vítr z plachet,“ píše agentura.
