Na sítích se objevily záběry dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena spěchajícího po setkání dánské, grónské a americké delegace k autu, z něhož si bere kabát. Dánský velvyslanec v USA k němu jde a ťuknou si pěstmi. Je vidět, že šéf dánské diplomacie sahá do kabátu pro cigaretu, možná aby se uklidnil.
The meeting between the Danish, Greenlandic, and U.S. foreign ministers + JD Vance, has ended. Neither side commented on how it concluded, but Danish Foreign Minister Løkke Rasmussen appeared to be in high spirits and exchanged a fist bump with the Danish ambassador to the U.S., https://t.co/k8D77blGw9
Rasmussen měl důvody hledat povzbuzení. Naznačil, že jednání nebyla úplně snadná. „Schůzka nebyla natolik úspěšná, abychom dospěli k závěru, kdy by naši američtí kolegové řekli: ‚Omlouváme se, šlo o naprosté nedorozumění, vzdali jsme se svých ambicí.‘,“ připustil. Podle něj je jasné, že „zde panuje neshoda“ a že americký prezident Donald Trump „si přeje dobýt Grónsko“. USA tvrdí, že ostrov potřebují pro svou bezpečnost i bezpečnost NATO.
Portál Politico píše s odvoláním na diplomatické zdroje, že Rasmussen a grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová doufali, že schůzka s šéfem americké diplomacie Markem Rubiem bude přátelská. Evropští diplomaté považují Rubia za „solidního“ představitele Trumpovy administrativy, který je ochoten naslouchat evropským argumentům. Nakonec ale vyústila v napjaté střetnutí s nepřátelsky naladěným viceprezidentem J. D. Vancem v Bílém domě.
„Vance nás nenávidí,“ řekl portálu jeden evropský diplomat. „Je to tvrdý chlap. Skutečnost, že je u jednání, říká hodně. Myslím si, že to bude mít negativní dopad na výsledek.“
Deník The Washington Post (WP) uvádí s odvoláním na americké činitele, že grónská a dánská delegace se měly setkat s Rubiem na ministerstvu zahraničí. Když však Vance projevil zájem se rozhovorů zúčastnit, místo se změnilo. WP dodává, že viceprezidentovo zapojení vyvolalo u některých evropských činitelů obavy z nadcházející diskuze.
Tom Dans, jehož Trump jmenoval předsedou Americké komise pro výzkum Arktidy, před středečním zasedáním Vanceovo angažmá obhajoval. Podle něj je viceprezident tím, kdo za Trumpa „nesl pochodeň“ do Grónska, a zaslouží si proto uznání. Vance v březnu přiletěl na americkou základnu Pituffik v Grónsku, během návštěvy zkritizoval Dánsko, že neinvestovalo do obyvatel a bezpečnostní infrastruktury ostrova.
Vance jako motor za nepřátelstvím vůči Evropě
Vance je po Trumpovi nejhlasitějším zastáncem amerického převzetí Grónska. Minulý týden varoval evropské lídry, ať berou šéfa Bílého domu vážně a zlepší bezpečnost Grónska, jinak s tím USA „budou muset něco udělat“. Prohlásil též, že reakce některých činitelů a evropských médií na americký plán převzít kontrolu nad Grónskem je „šíleně přehnaná“.
Viceprezident Evropu kritizuje opakovaně. V únoru na Mnichovské bezpečnostní konferenci tvrdil, že na starém kontinentu je ohrožená svoboda slova. Možná ještě větší pozornost vzbudil způsob, jakým jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. A v uniklé konverzaci vrcholných amerických představitelů o válečných plánech v Jemenu si stěžoval, že USA musí „znovu zachraňovat Evropu“.
Podle některých pozorovatelů je právě Vance jedním z klíčových lidí ovlivňujících současný despekt USA vůči Evropě. Jeremy Shapiro, výzkumník think-tanku European Council on Foreign Relations, tvrdí, že viceprezident vnímá Evropu jako baštu liberalismu, a tudíž svého druhu nepřítele konzervativního MAGA (Učiňme Ameriku znovu velkou) hnutí. „Zejména pokud jde o tento druh kulturní války s Evropou, je Vance spíše zdrojem než následovníkem,“ míní analytik.
Politico zmiňuje, že Evropané považují Trumpa za někoho, koho je možné přesvědčit, Vance však vnímají jako většího ideologa. Podle nich může být rizikem nejen pro Grónsko, ale i NATO a Ukrajinu.
