19. května 2019 17:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

USA a Írán si hrají s ohněm. Obě země posilují svá zahraniční vojska

Americké vojenské síly v oblasti Perského zálivu. (Grafika LN, 18. května 2019) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Americké vojenské síly v oblasti Perského zálivu. (Grafika LN, 18. května 2019) | foto: Šimon , Lidové noviny

TEHERÁN/PRAHA Spojené státy posilují vojenskou přítomnost v bezprostředním okolí Íránu. Teheránský režim zas chystá pro případný konflikt své spojenecké síly v zahraničí.

„B tým spáchá politikou sebevraždu, pokud bude pokračovat v tomto řinčení zbraněmi,“ prohlásil ve čtvrtek během návštěvy Japonska íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. „Copak je pro civilizovaný svět přijatelné, aby americký režim zastrašoval někoho, kdo se řídí rezolucí Rady bezpečnosti?“

Řeč byla o mezinárodní dohodě z roku 2015, která Írán omezila v jeho jaderných aktivitách výměnou za uvolnění protiíránských sankcí. I americká administrativa připouštěla, že Teherán svou část dohody neporušoval – inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii to opakovaně potvrzovali od roku 2016. Přesto USA před rokem od dohody (přijaté ještě za Baracka Obamy) odstoupily a začaly zavádět bezprecedentní sankce, do nichž nutí i třetí země včetně svých spojenců.

„Íránci vyčkávají, jestli Trump zůstane prezidentem i na další funkční období, anebo za dva roky z Bílého domu zase odejde,“ řekl na podzim LN Joost Hiltermann z think-tanku International Crisis Group. Proč ale tedy Teherán v uplynulých dnech s roční prodlevou přistoupil na americkou hru a v odvetě také vypověděl některé části dohody?

Perská past na Boltona?

Vždyť zatímco Trump často jedná impulzivně a navzdory radám svých spolupracovníků, Íráncům bývá připisováno uvážlivé počínání. „V případě konfliktu promýšlejí jako šachisté několik kroků dopředu a pečlivě zvažují možné protitahy protivníka,“ napsal před lety znalec blízkovýchodních kultur působící v Pentagonu Harald Rhode.

Pokud tomu tak skutečně je, pak náhle dávají větší smysl Zarífova slova o „politické sebevraždě“ B týmu. Právě tak nazývá čtveřici politiků, kteří prosazují co nejtvrdší postup vůči Teheránu, a spojuje je písmeno B v jejich jménech: americký poradce pro národní bezpečnost John Bolton, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán a faktický vládce Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zájid.

Americký analytik íránských záležitostí Trita Parsi je přesvědčený, že Teherán schválně provokuje Boltona k dalším razantním akcím s cílem vyvolat rozkol mezi ním a prezidentem Trumpem.

Bolton se nikdy netajil voláním po svržení íránského režimu, a otázka jádra mu tak zjevně slouží jen jako záminka, nikoli ale jako nutná podmínka k jeho razantním prohlášením – vždyť Teherán se na jaderné dohodě nijak neprovinil a Bolton naopak ve své argumentaci přitvrzuje a podle deníku New York Times je právě on klíčovou postavou, která připravuje plány na eventuální vyslání 120 tisíc amerických vojáků do okolí Íránu.

Trump bude muset být smířlivější

Naproti tomu Trump nedávno rozezlil vojenský establishment svým „opatrnickým“ návrhem stáhnout vojáky ze Sýrie, s afghánským Talibanem USA vedou jednání, která – budou-li úspěšná – nemohou skončit jinak než odchodem amerických sil i z této země. Představa, že za této situace by se Trump vydal do otevřené konfrontace s 80miliónovým Íránem je nelogická – a právě na to podle Parsiho teheránský režim sází.

„Pokud tento plán vyjde a rostoucí vzájemné napětí povede k tomu, že prezident propustí Boltona, Teherán tím Trumpovi dokáže, že se pod tlakem nezlomí. Trump bude nucen tak jako v případě Severní Koreje nasadit smířlivější tón. S touto pákou v ruce by pak Írán mohl být připraven zasednout proti Trumpovi u jednacího stolu,“ napsal Parsi.

Další klíčové role v celé věci hrají Saúdská Arábie spolu s Emiráty a Izrael, tedy tři státy, které už řadu let ponoukají Američany k útoku na Írán. „Netanjahu je jediným světovým vůdcem, který otevřeně vyzývá k eskalování americké kampaně proti Íránu,“ upozornil včera izraelský komentátor Chemi Šalev. „Přesvědčil Trumpa, že Írán kapituluje pod tlakem ochromujících sankcí a značné vojenské hrozby. Jenže ajatolláhové to vidí jinak.“

V saúdskoarabském deníku Arab News, patřícím bratrovi korunního prince, zase vyšel ve čtvrtek na titulní straně článek pod palcovým titulkem „Iran must not go unpunished“ – Írán nesmí zůstat nepotrestán. List v něm vyzývá k „chirurgickým úderům“ proti Íránu a připomíná starší výroky saúdských vůdců, podle nichž je potřeba „íránskému hadovi useknout hlavu“ a které přirovnávají íránského vůdce k Adolfu Hitlerovi.

Hizballáh a zemní plyn

Írán je už dnes prakticky ze všech stran obklopen americkými či jinými nepřátelskými silami, vojenské výdaje samotné Saúdské Arábie byly loni nejméně pětkrát vyšší než ty íránské. Teheránský režim za této převahy protivníků sází na nástroje asymetrických konfliktů: své rivaly si drží od těla, a nadto rozšiřuje svůj vlastní vliv podporou spřátelených sil v několika zemích regionu – od Afghánistánu a Jemenu po Sýrii a Irák. Jak včera napsal obvykle dobře informovaný zpravodaj britského listu The Guardian, právě do Iráku před několika dny zajel vlivný generál íránských revolučních gard Kásem Solejmání a vyzval tamní šíitské milice k přípravě na případnou válku. „Nebyla to výzva do zbraně, ale nemělo to k tomu daleko,“ řekl deníku jeden zdroj.

Jde také o Libanon a tamní Íránem podporované hnutí Hizballáh. Právě s ním spojuje kupříkladu bývalý šéf izraelské rady národní bezpečnosti Giora Eiland jednu z možností reakce Íránu. Libanon a Izrael vedou spor o vytýčení námořní hranice v místech, kde byla objevena naleziště zemního plynu v hodnotě stovek miliard dolarů. Izrael už operuje ve sporných sektorech a právě to by se podle Eilanda mohlo stát pro Hizballáh záminkou k rozpoutání nové války se židovským státem, pokud by to vyhovovalo momentálním zájmům Teheránu.

Není jistě náhoda, že právě v tomto týdnu navštívil nejprve Bejrút a poté Jeruzalém náměstek amerického ministra zahraničí David Satterfield a že jeho tématem byla sporná hranice. Zdá se tedy, že zatímco část americké administrativy promýšlí novou blízkovýchodní válku, na jiných pracovištích už se chystá hašení následného požáru.

Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.

Břetislav Tureček

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na Lidovky.cz