Děje se tak v době, kdy v Evropě roste napětí kvůli neutuchajícímu konfliktu na Ukrajině, která se již přes tři roky brání ruské agresi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte už koncem března varoval před rozkolem v transatlantických vztazích a zdůraznil, že Spojené státy i Evropa se k zajištění obrany a bezpečnosti vzájemně potřebují.
V Evropě je více než 100 tisíc amerických vojáků, z toho zhruba 40 tisíc spadá přímo pod velení Severoatlantické aliance, vztahy mezi USA a Evropou ale v současnosti procházejí složitým obdobím. Americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybnil obranné závazky Washingtonu vůči evropským spojencům, kteří podle něj nedostatečně investují do vlastních ozbrojených sil a obrany.
Trumpova administrativa primárně uvažuje o ukončení pravidelných devítiměsíčních rotací amerických vojáků. Od první invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2014 posílají Spojené státy své vojáky v devítiměsíčních cyklech do Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska a Bulharska.
Zastavení těchto rotací může být podle zámořských armádních serverů poměrně rychlé, po vydání příslušného příkazu vstoupí v platnost do několika týdnů. Některé země by z takového příkazu podle všeho dostaly výjimku, hovoří se zejména o Polsku, které je k současné administrativě v armádních otázkách velmi vstřícné.
I v Trumpově zájmu však je, aby bezpečnost Evropy nedostala velkou jednorázovou ránu. Washington i přes současné obchodní handrkování potřebuje stabilního partnera. V Rusku ho, i kvůli zjevné neochotě dojednat mír na Ukrajině, nikdy nenajde. Čína zůstává pro USA nepřítelem číslo jedna. Evropa je tak jedinou racionální možností a její bezpečnostní destabilizace by tedy neměla být v zájmu současného amerického prezidenta.
31. března 2025 |
