Při cestě z Washingtonu to začíná ještě na území Virginie. Přibývá stodol, roztroušených bíle natřených dřevěných domků i značek upozorňujících na zvýšený výskyt traktorů.
Silnice se vine nahoru do Apalačských hor, až z toho zaléhají uši. Zatímco ve Washingtonu mají letní teploty, tady ráno mrzne. Ty rozdíly nemohou být větší. A co dělá tamhle to auto na té lesní cestě s otevřeným kufrem? Někdo by si mohl pomyslet, že z něj někdo vytahuje mrtvolu a jde ji zakopat...
Ne, Západní Virginie, jež se odtrhla od tehdy otrokářské Virginie během občanské války v roce 1863, zkrátka nemá dobrou pověst. Vděčí za ni mimo jiné filmu Wrong Turn (česky Pach krve) z roku 2003. Hlavní hrdina sjede z hlavní silnice do západovirginských lesů, srazí se s jiným autem, načež všichni jdou hledat pomoc a narazí na skupinu zrůdných kanibalů.
Jako by to nestačilo, další negativní reklamou jsou Whittakerovi žijící ve městě s příhodným názvem Odd na jihozápadě státu. Uvádí se, že jde o rodinu s nejvíce incestní historií ve Spojených státech...
„Horský stát“, jak si Západní Virginie přezdívá, to prostě nemá jednoduché. Jejím hlavním zdrojem příjmů bývala těžba uhlí, která byla skoro úplně utlumena. Nejsou tu žádná velká města, to hlavní a největší, Charleston, má necelých 50 tisíc obyvatel. Kvůli zalesněné kopcovité krajině protkané údolíčky se těžko cokoli buduje. Když v říjnu úchvatné satelitní snímky hurikánu Milton ukazovaly USA v noci, skoro všude na východě zářila světla měst, ale temná Západní Virginie vypadala spíš jako KLDR.
Nadějí by mohl být cestovní ruch – může sem lákat lyžařské středisko Snowshoe nebo národní park New River Gorge vyhlášený v roce 2020.
Mezi lety 2010 a 2020 stát přišel o tři procenta obyvatel, nejvíce ze všech. V současnosti v něm žije 1,8 milionu lidí, přičemž přes 90 procent jsou běloši. Podle HDP na hlavu je Západní Virginie třetí nejchudší po Arkansasu a beznadějně posledním Mississippi. V délce dožití je druhá nejhorší. V počtu předávkovaných drogami je nejhorší s obřím náskokem (v roce 2022 to bylo cca 80 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, druhé Tennessee mělo 56). Mladí se buď stěhují pryč, nebo fetují, říkají místní. Zmar. A to přitom na východě sousedí s virginským okresem Loudoun, jenž je nejbohatší v celých USA. To jsou kontrasty.
 |
Ze severu míjím národní park Shenandoah a protínám slavnou Apalačskou stezku. I ta jako by se Západní Virginii úmyslně vyhýbala. Postupně ale přestávám myslet na kanibaly a čím dál více mě ohromuje okolní příroda. Heslo státu Wild and Wonderful (divoká a krásná) je opravdu trefné. Když vycházející slunce barví stromy na kopcích do všech možných odstínů od žluté, přes oranžovou až po fialovou, člověka to až dojme.
S lidskou stopou je to horší. Některé domy s bíle natřenými verandami, pečlivě střiženými trávníky a někde ještě i halloweenskou výzdobou jsou očividně dobře udržované, postupně ale přibývá rozpadajících se plesnivých obydlí, která jsou napůl schovaná v křoví a stromech. Typické jsou podlouhlé dřevěné bungalovy ze všeho nejvíc připomínající maringotky. Někteří žijí v přívěsech. Kolem často stojí rezavé vraky aut a nejrůznější haraburdí. Mezi tím vším se hrdě skví americké vlajky a takzvané yard signs na podporu Donalda Trumpa a J. D. Vance. Cedulka na podporu Harrisové tu není jediná.
Západní Virginie volí v prezidentských volbách republikánského kandidáta nepřetržitě od roku 2000. Náleží jí čtyři volitelé (oproti minulým volbám kvůli klesajícímu počtu obyvatel o jednoho přišla) a je jasné, že je získá právě Trump. Před čtyřmi lety nejvíce zabodoval v okrese Grant, kde získal 88,4 procenta hlasů. Jeho správním centrem je Petersburg. Je to poklidné upravené městečko, kde se paradoxně žádné cedule na podporu Trumpa nevyskytují.
Voličstvo má přesto jasné preference. „Využila jsem předčasné hlasování. A volila Trumpa,“ chlubí se prodavačka v obchodě Judy’s Drug Store, milá padesátnice, a ukazuje palec nahoru. „Myslím, že zastupuje lepší hodnoty. Jediné, o čem demokrati pořád mluví, je právo na potrat. Právo na to, aby žena zabila dítě?“ nechápe.
Severozápad státu je obecně rozvinutější než jeho hluboký jih. Právě na něm se úpadek těžby uhlí podepsal nejvíce. Obyvatelé tamních odlehlých údolí, takzvaných hollers, kteří si říkají mountaineers (a opravdu nemají rádi označení rednecks nebo hillbillies) žijí často ve značné izolaci a finančně spoléhají na to, co z uhelného průmyslu ještě zbylo. Tamní městečka se mezitím čím dál více vylidňují, prázdné domy pohlcuje příroda a práce mizí. Začarovaný kruh. Smutným příkladem budiž město Welch, které před lety slavně přišlo i o nedaleký hypermarket Walmart.
Známý je i Grafton na severu, někdejší železniční uzel, přes který se tuny uhlí dopravovaly do hutí v Pensylvánii a jinde. Ne náhodou si ho zřejmě studio Bethesda vybralo za dějiště postapokalyptické videohry Fallout 76. Před sto lety tady žilo více než osm tisíc lidí, teď je to zhruba polovina.
To už se ovšem blížíme k takzvanému rezatému pásu. Já zatím projíždím po klikaté silnici kdesi na jihovýchodě v okrese Fayette mezi dosud nejhororovějšími domy a začíná se stmívat. Snad to nebude jako ve výše zmíněném filmu...
