„Necestujte na Ukrajinu kvůli zvýšené hrozbě zásahu ruské armády a covidu-19. Lidé na Ukrajině by měli ihned odcestovat komerčními nebo soukromými dopravními prostředky,“ napsalo ministerstvo zahraničí USA v aktuálních doporučeních pro Američany.
Varování před cestami do země jsou nyní na nejvyšším, červeném stupni, tedy „Necestujte“. „Pokud zůstanete na Ukrajině, dávejte si větší pozor na kriminalitu, občanské nepokoje a možné bojové operace, pokud Rusko podnikne vojenskou akci. V některých oblastech je riziko vyšší,“ píše vláda.
Konkrétně zmiňuje separatistický Donbas na východě Ukrajiny a okupovaný poloostrov Krym. Upozorňuje, že bezpečnostní podmínky tam jsou nepředvídatelné a rychle se mohou změnit. V násilnosti se podle doporučení mohou zvrtnout i demonstrace kdekoliv na Ukrajině.
Diplomacie své občany také upozornila, že nebude možné zajistit evakuaci Američanů v nouzi, pokud Rusko zaútočí. V rozhovoru pro NBC to řekl také americký prezident Joe Biden a vyzval své spoluobčany k okamžitému odchodu z Ukrajiny. „Může se to rychle zvrtnout,“ uvedl s tím, že by americká armáda evakuací civilistů rozpoutala „světovou válku“.
Později však Bílý dům toto rozhodnutí přehodnotil. Na Ukrajině je nyní údajně až 30 tisíc Američanů. Těm z nich, kteří budou chtít odjet, pomůžou američtí vojáci nasazení v Polsku. Bidenova administrativa se tak chce vyhnout chaotické evakuaci, která nastala při záchraně občanů z Afghánistánu v loňském srpnu, napsal deník The Wall Street Jounal.
Ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že ruská invaze může začít kdykoliv, a to i během nynějších zimních olympijských her. Připomeňme, že v době konání olympiády v Soči v roce 2014 začala ruská okupace Krymu.
Blinken také řekl, že k ukrajinské hranici se stále přesouvají nové ruské síly. O novém nasazení ruských vojáků na několika místech poblíž hranic s Ukrajinou svědčí rovněž satelitní snímky zveřejněné soukromou americkou společností Maxar Technologies.
Ta už řadu týdnů sleduje pohyby ruských vojsk a nejnovější snímky pořídila ve středu a ve čtvrtek. Podle firmy ukazují výrazné posilování ruské vojenské přítomnosti v několika lokalitách na Krymu, na západě Ruska a v Bělorusku. Agentura Reuters uvedla, že snímky nemohly být nezávisle ověřeny.
Spojené státy podle ministra budou dále snižovat počet svých lidí na velvyslanectví v Kyjevě. Už na konci ledna nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby zemi kvůli hrozící ruské invazi opustily. Stejně tak varovaly před situací v Bělorusku. Své pracovníky z velvyslanectví na Ukrajině stáhla i Kanada a Velká Británie.
Česko pokyn k evakuaci personálu zastupitelských úřadů na Ukrajině zatím nevydalo. Ministr zahraničí Jan Lipavský však Čechy vyzval, aby do oblastí na východě a severu Ukrajiny hraničících s Ruskem necestovali.
Rusko na svém území u ukrajinských hranic shromáždilo zhruba sto tisíc vojáků a další vyslalo do Běloruska, kde ve čtvrtek začalo společné cvičení. Manévry se konají v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou - členskými státy NATO - a také u jižních hranic s Ukrajinou.
V rámci první etapy cvičení, která již skončila, vojáci trénovali ochranu důležitých státních a vojenských objektů nebo obranu vzdušných hranic. Do cvičení jsou podle agentur zapojená i čtyři vojenská letiště v Bělorusku. Druhá etapa cvičení potrvá do 20. února.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na zprávu o rusko-běloruských manévrech označil přesuny ruských jednotek kolem hranic Ukrajiny za „psychologický nátlak“.
Západní země už několik týdnů upozorňují na možnou ruskou invazi sousední země. Moskva podobná obvinění odmítá. Tvrdí také, že se ruští vojáci po desetidenním cvičení v Bělorusku vrátí zpět do Ruska.
Šojgu: Nevyzbrojujte Ukrajinu, snížíte napětí
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. Kyjev a většina Západu v čele se Spojenými státy naopak pokládá vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek zbraní a munice, za důležitou součást odstrašení Ruska od invaze.
„Ze své strany bychom chtěli navrhnout, abyste také přispěli svým vkladem ke snížení tohoto napětí zastavením dodávek zbraní Ukrajině. Ze všech stran se to děje, dělá se to veřejně. Dělá se to demonstrativně. Dost dobře není jasné, kvůli čemu. Také bychom chtěli pochopit, proč Velká Británie poslala své speciální síly na Ukrajinu a dokdy tam budou?“ řekl Šojgu podle agentury TASS během pátečního setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem v Moskvě.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov zdůraznil, že Rusko nikoho neohrožuje. Nevyloučil pravděpodobnost provokací, které by měly dokázat oprávněnost podobných prohlášení a výstrah. Varoval, že případný pokus silou vyřešit konflikt mezi Kyjevem a proruskými separatisty na východě Ukrajiny by měl ty nejvážnější následky.
Západ naopak varuje Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů na východě Ukrajiny, že případná invaze na Ukrajinu by vedla k dosud nevídaným sankcím a důsledkům.
Noční jednání normandského formátu v patu
Žádné výsledky nepřineslo jednání na úrovni politických poradců nejvyšších představitelů zemí takzvaného normandského formátu, který tvoří Rusko, Německo, Ukrajina a Francie.
Ani za devět hodin rozhovorů v Berlíně se ve čtvrtek večer a v noci na pátek nepodařilo překonat neshody ohledně výkladu minských dohod, řekl novinářům ruský vyjednavač v otázkách Ukrajiny a zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak.
Cílem jednání bylo dosáhnout průlomu v osm let trvajícím separatistickém konfliktu na východní Ukrajině v oblasti Doněcka a Luhanska, známých společně jako Donbas. Podle Kozaka se nyní v Berlíně nepodařilo sladit rozdílnou ruskou a ukrajinskou interpretaci dohody z roku 2015, jejímž cílem bylo ukončit boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami.
„To se nám nepodařilo překonat,“ řekl Kozak. Také ukrajinský vyjednavač, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, uvedl, že nyní žádný průlom nenastal, ale obě strany se dohodly, že budou pokračovat v jednání.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba pak zmínil ruské požadavky. „Rusko trvá na tom, že Ukrajina musí vést přímý dialog s takzvanou Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou. Pokud by s tím Ukrajina souhlasila, pak by Rusko přestalo být jednou ze stran konfliktu a stalo by se prostředníkem v tomto konfliktu. Proto na to nemůžeme přistoupit,“ zdůraznil.
Rusko sice svolilo k dalším jednáním, ale žádá, aby se Ukrajina zavázala k jednání se separatisty na východě svého území. To je však pro Kyjev „červená linie“, kterou odmítá překročit, naznačil předtím i francouzský prezidentský palác.
„Rozhovory byly obtížné a jasně ukázaly rozdílné pozice a možnosti řešení,“ stojí zase v německém vládním prohlášení. „Zároveň se ukázalo, že všichni účastníci N4 se drží minských dohod a budou i nadále usilovat o jejich důsledné uplatnění,“ uvedlo Německo.
Konflikt v Donbasu pokračuje navzdory teoretickému příměří založeném právě na minských dohodách. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) však hlásí časté porušování klidu zbraní, které někdy dosahuje stovek incidentů denně. Podle Ukrajiny bylo v této oblasti od roku 2014 zabito asi 15 tisíc lidí.
Rusko může škodit i jinak, varuje Stoltenberg
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek na vojenské základně v Rumunsku znovu varoval před novým ozbrojeným konfliktem v Evropě. Ze strany Ruska podle něj hrozí i jiná nebezpečí než přímá invaze na Ukrajinu, například snaha svrhnout vládu v Kyjevě, kyberútoky či další formy ruské agrese. Znovu také vyzval Moskvu, aby se co nejdříve zúčastnila dalšího setkání Rady NATO-Rusko.
Na společné tiskové konferenci šéf NATO zopakoval, že aliance se snaží spor uklidnit. Zdůraznil také, že NATO je obranná aliance a jejím úkolem je ochrana míru. „Příští týden se ministři NATO sejdou a budou jednat o tom, jak můžeme dále posílit naši přítomnost ve východních zemích aliance, včetně nových bojových jednotek,“ řekl Stoltenberg na základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Konstanca.
Za přítomnosti rumunského prezidenta Klause Iohannise pozdravil americké posily, které do země v předchozích dnech dorazily, i stávající americké a německé vojáky. Iohannis americké vojáky označil za záruku bezpečnosti Rumunska.
Generální tajemník také připomněl, že oblast Černého moře je pro alianci strategicky důležitá, a bezpečnost v tomto regionu je proto zásadního významu. Základna je vzdálená asi 400 kilometrů poloostrova Krym.
Ten v roce 2014 obsadila po prozápadním zvratu v Kyjevě ruská armáda a Moskva ho anektovala s odvoláním na referendum, které ukrajinské vedení a západní státy označily za ilegální.
Šéf NATO v pátek také potvrdil přílet španělských vojáků do Bulharska, kde budou se čtyřmi stíhačkami Eurofighter pomáhat střežit vzdušný prostor balkánské země.
