Čínská vláda kvůli výročí zpřísnila podle světových agentur bezpečností opatření okolo turisty navštěvovaného náměstí, kde nepřipouští jakékoli připomínky masakru. Ty se chystají v Hongkongu a na Tchaj-wanu, podle jehož prezidentky se Peking stále snaží skrývat pravdu.
Pekingský masakr. Před 30 lety bojovali o demokracii, přišla smrt |
Pompeova výzva je podle čínské ambasády ve Washingtonu hrubým vměšováním do vnitřních záležitostí země a šéf americké diplomacie dal najevo své „předsudky a aroganci“. „Lidská práva v Číně na tom nikdy nebyla lépe,“ uvedlo podle Reuters velvyslanectví ve Washingtonu.
  |
Armádní zásah na pekingském náměstí Tchien-an-men ukončil v noci ze 3. na 4. června 1989 šest neklidných týdnů, během kterých statisíce lidí prostřednictvím demonstrací a hladovek volali po větší demokratizaci země. Přesný počet obětí znám není, udává se v rozmezí několika set až několika tisíc.
Vzpomínková shromáždění se dnes jako každoročně chystají v Hongkongu a na Tchaj-wanu, odkud se opět ozývá kritika poměrů v Číně. Otázka tohoto ostrova je pro Peking velmi citlivá, neboť prodemokratickou zemi si Čína nárokuje jako svou provincii. Vztahy mezi oběma státy se zhoršují od roku 2016, kdy se stala prezidentkou Cchaj Jing-wen.
„Čínská vláda nejen že neplánovala kát se za prohřešek minulosti, ale stále se snažila ukrývat pravdu,“ uvedla prezidentka na facebooku k výročí krvavých událostí.
