Pátek 27. listopadu 2020svátek má Xenie 2 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Zvládneme to, řekla před pěti lety k uprchlické krizi Merkelová. Povedlo se?

Neznámý muž se fotí s německou kancléřkou Angelou Merkelovou při její návštěvě... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Neznámý muž se fotí s německou kancléřkou Angelou Merkelovou při její návštěvě... | foto: ČTK

BERLÍN/PRAHA Před pěti lety přišla německá kancléřka Angela Merkelová s prohlášením, které se zapsalo do dějin. V souvislosti s rostoucím počtem běženců přicházejících do země na své pravidelné tiskové konferenci doslova uvedla: „Německo je silná země. Už jsme zvládli mnohé – zvládneme to.“ („Wir schaffen das“).

Její slova tenkrát vnesla nejenom úplně novou dynamiku do migrační krize, která v té době sužovala zejména jižní a jihovýchodní Evropu. Zároveň výrazně poznamenala samotné Německo, a to na mnoho let dopředu.

Klíčový okamžik se ovšem odehrál už několik dní předtím: Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky oznámil už 25. srpna 2015, prostřednictvím Twitteru, že u azylových žádostí syrských státních občanů fakticky přestal uplatňovat Dublinskou úmluvu. Ta stanovila, že za azylové řízení nese zodpovědnost členský stát, který je prvním v rámci Evropské unie, kam žadatel o mezinárodní ochranu dorazí.

Tato zpráva se začala lavinovitě šířit mezi běženci, kteří v té době již byli v Evropě. Hlavně pak mezi těmi, kteří po dobu několika týdnů bivakovali v okolí budapešťského nádraží Keleti. Většina z nich považovala tweet za úřední posvěcení toho, že mohou do Německa, i když měli na základě Dublinu požádat o azyl v Maďarsku. V následných dnech se snažily tisíce z nich dostat do vlaků směřujících k rakousko-maďarským hranicím. Začalo docházet k chaotickým situacím. Někteří se vydali na cestu pěšky.

Od začátku září 2015 začaly být vypravovány vlaky a autobusy, které převážely běžence přes Rakousko do Německa. Každý den jich byly tisíce. Koncem roku 2015 úřady uvedly, že jich do země přišlo 890 tisíc.

Od počátku uprchlické krize uběhlo pět let.

Od počátku uprchlické krize uběhlo pět let.

Kancléřka Merkelová a i jiní vládní politici tehdy apelovali na německou veřejnost, aby byla s utečenci solidární. Po počáteční vlně euforie, doprovázené vítáním vlaků na německo-rakouské hranici, se ovšem začaly brzy projevovat první problémy: úřady nestíhaly běžence registrovat, starostové obcí na jihu Německa je neměli kde ubytovat.

Netrvalo dlouho a proti uprchlíkům se začaly objevovat první protesty. Radikální pravice vinila Merkelovou a její vládu „z kapitulace“ a z nedodržování německých zákonů, když odmítla zavřít hranice. Pravidelných demonstrací protimigračního hnutí Pegida („Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu“) v Drážďanech se účastnily tisíce lidí. Na jedné z nich někdo přinesl maketu šibenice určenou pro Merkelovou a ministra zahraničních věcí Sigmara Gabriela.

Politicky se na protimigrační vlně svezla především opoziční Alternativa pro Německo (AfD). Již na jaře 2016 dosáhla při několika zemských volbách výrazných úspěchů, když jí například v některých východoněmeckých regionech dala hlas až čtvrtina voličů. Po posledních celostátních volbách z roku 2017 se stala se ziskem necelých třinácti procent hlavní opoziční stranou v zemi.

Cíl teroristických útoků

Německo zůstává při pohledu na události z konce léta 2015 i po pěti letech rozděleno na dva nesmiřitelné tábory. Jeden považuje rozhodnutí vlády přijmout běžence za naprosto chybné. Druhý tábor, jenž uprchlickou politiku i nadále podporuje, ovšem někdy inklinuje k tomu zavírat oči před existujícími problémy.

Mezi ně také patří, že Německo se za posledních pět let stalo cílem několika teroristických útoků. Měli je na svědomí lidé, kteří přišli do země během migrační krize. K nejvážnějším patří atentát na vánoční trh na berlínském náměstí Breitscheidplatz v prosinci 2016. Poté, co Tunisan Anis Amri najel kamionem do davu, přišlo o život šest osob, mezi nimi byla i jedna Češka. Během vyšetřování se zjistilo, že Amri se do Německa dostal během uprchlické vlny a požádal o azyl. Přitom používal až čtrnáct různých identit, jimiž se snažil dosáhnout na výplatu sociálních podpor.

Pokud jde celkový počet lidí, kteří v letech 2015 až 2019 přišli do Německa a požádali o azyl, uvádějí úřady 1,8 milionu. Třem čtvrtinám z nich bylo vyhověno. Po pěti letech má přibližně každý druhý běženec práci. Na zvládnutí následků uprchlické krize vynaložil německý stát v minulých letech ročně přes dvacet miliard eur (zhruba 524 miliard korun).

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Hlavní nádraží v Praze | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Už nebudu kandidovat, odejdu z politiky, říká exministr Adam Vojtěch

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jsem odolný, ale už toho bylo hodně, vysvětluje svůj odchod exministr. Babiš ho podle něj trochu čekal. V rozhovoru pro...

SOUTĚŽ: Vyhraj luxusní balíček fitness jídel v hodnotě 1 499 Kč
SOUTĚŽ: Vyhraj luxusní balíček fitness jídel v hodnotě 1 499 Kč

Sportuješ a ráda se hýbeš? Chceš svou snahu zefektivnit i vhodným jídelníčkem, ale nevíš, jak na něj? Nyní máš jedinečnou příležitost vyhrát...