Dolnik ale uvedl, že ani pro zpravodajské služby není snadné tyto útočníky odhalit.
Dále připomněl, že pařížský útok na sídlo satirického týdeníku Charlie Hebdo přinesl v Evropě největší ztrátu na životech od výbuchů v londýnském metru v létě 2005. Přesto dnešní událost, při které zemřelo nejméně 12 novinářů a policistů a jedenáct dalších lidí byla zraněno, nevidí jako mezník ve vnímání terorismu. „Útoky těchto osamělých vlků, jak jim říkáme, očekáváme už hodně dlouhou dobu. Motivace je dost, lidí, kteří umí něco se zbraněmi a chtějí se zviditelnit, je taky dost,“ shrnul.
Policisté a záchranáři po příjezdu k místě tragédie
Útok podle něj může být i akcí lidí, kteří mají nějakou životní krizi a chtějí se zviditelnit. To, že si nechali otevřenou únikovou cestu, napovídá, že nebyli úplně odhodláni na daném místě okamžitě zemřít. Není navíc jisté, nakolik skutečně byli inspirováni karikaturami, které týdeník zveřejňoval - redakce mohla být i příležitostným cílem proto, že k ní útočníci měli přístup a znali okolí.
„Zabraňovat těmto útokům jednotlivců je složité, jednoho člověka zastavit nelze. Tím, že tyto útoky dáváme příliš do kontextu teroristických organizací, jim dáváme obrovskou výhodu tím, že se jich bojíme a tím, že o tom budeme debatovat zleva zprava,“ míní Dolnik.
Útok bojovníků Islámského státu není vyloučen, míní expert
„Jsem přesvědčen, že je to spíš akce jednotlivců než nějaká dobře organizovaná buňka, protože tyto buňky radši jdou po bombových útocích, kde bude rukopis Al-Káidy nebo Islámského státu vidět okamžitě. Islámský stát zatím na západní svět otevřeně neútočí,“ podotkl. Je však podle něj třeba počítat s tím, že někteří bojovníci, kteří se do Evropy vrací ze Sýrie a z Iráku - odhadem deset procent z nich - budou nevyhnutelně chtít zaútočit doma.
    |
Pokud útočící jednotlivci nejsou napojeni na širší skupinu, je jejich odhalení těžké i pro bezpečnostní služby. Podle Dolnika proto zřejmě tyto složky ve Francii neselhaly. Klíčovou otázkou je to, jak moc snadné pro útočníky bylo dostat se k útočným puškám kalašnikov, ze kterých stříleli.
ČTĚTE TAKÉ: |
Bezpečnostní expert Lumír Němec řekl, že útok v Paříži má znaky „sofistikovaného teroristického aktu“, a to kvůli vybavení útočníků a hlavně pro naplánovaní akce, jako je příjezd, vniknutí do objektu a zajištění odjezdové cesty. Ochranou před podobnými útoky podle něj může být prevence. „Pokud ale k něčemu podobnému dojde, je šance minimální,“ dodal bývalý příslušník útvaru speciálních operací Vojenské policie, který působil například v Iráku a Afghánistánu.
Krajní variantou je podle něj zřízení takzvaného režimového pracoviště, tedy prostoru chráněného například ozbrojenou ostrahou a neprůstřelnými skly, ve kterých by lidé nosili neprůstřelné vesty.
Roli hrají i problémy s přistěhovalci, tvrdí politoložka
Podle politoložky Vladimíry Dvořákové stojí za útokem i problémy s integrací přistěhovalců v západoevropských zemích, které neměly nastolenou adekvátní politiku pro podmínky migrace. Dvořáková připouští, že i v Česku se mohou objevit provokace, které by mohly vyvolat podobné akce jako v Paříži, samotný útok ale podle ní nehrozí, protože „nejsme světově zajímaví“. V momentě, když někdo něco v Česku napíše nebo vydá, tak to nepřebírají světové agentury a nedostává se to do povědomí, podotkla.
Útok podle ní zesílí islamofobii, což se projeví jak v rétorice politiků, kteří na tomto tématu budou chtít získávat body, tak i v pocitu běžných lidí, kteří budou automaticky spojovat islám s terorismem.
