Agentura Interfax nicméně v pátek odpoledne po několika minutách stornovala svou zprávu o tom, že uzbecká vláda oznámila úmrtí Karimova. Interfax tvrdí, že zpráva vyšla „v důsledku technické chyby“, a omluvil se odběratelům a čtenářům.
Karimov, vládnoucí středoasijské zemi nepřetržitě od roku 1989, minulý víkend utrpěl mozkovou mrtvici a média od pondělka spekulovala, že je po smrti, úřady však mlčely. Až dnes vláda připustila, že prezident je v kritickém stavu. Agentura Reuters s odvoláním na tři diplomatické zdroje informovala, že prezident zemřel.
Po několikadenních spekulacích by mělo být jasno. Uzbecký prezident Karimov údajně skonal |
Ještě než se tato zpráva dočkala oficiálního potvrzení, turecký premiér během dnešního jednání vlády vyjádřil soustrast s úmrtím vůdce spřátelené země. „Uzbecký prezident Islam Karimov odešel. Kéž ho provází boží milost a požehnání, Turecko sdílí bolest a žal uzbeckého lidu,“ řekl Binali Yildirim podle televizních záběrů ze schůze vlády.
Podobně gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili v prohlášení na své internetové stránce vyjádřil „hlubokou lítost“ nad úmrtím prezidenta, který „provedl svou zemi nejtěžším obdobím v dějinách a za jehož vedení Uzbekistán dosáhl významného rozvoje a blahobytu“.
V médiích se také objevily zprávy o účasti zahraničních delegací na sobotním pohřbu v Samarkandu. Tamní letiště, jak varovaly úřady, bude po celý den uzavřeno s výjimkou letů se zvláštním povolením.
Karimovova pohřbu se zúčastní afghánský prezident Ašraf Ghaní a kyrgyzský premiér Sooronbaj Žeenbekov, uvedla agentura AP s odvoláním na diplomaty. Podle středoasijské regionální tiskové agentury Fergana se dostaví také tádžický prezident Imomali Rachmon a kvůli účasti na pohřbu přeruší návštěvu Číny kazašský prezident Nursultan Nazarbajev.
Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou od roku 1989, nejprve jako komunistický vůdce a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jako prezident. Prezentoval se jako ochránce stability v zemi, sousedící s neklidným Afghánistánem. Kritici ho ale obviňovali, že hrozbu islamistů využívá jako záminku k potlačení jakéhokoli disentu. Hlásil se k odkazu krutého dobyvatele Tamerlána.
Reuters poznamenal, že Karimovovi odpůrci v něm viděli surového diktátora držícího se u moci i mučením svým odpůrců. Na nabádání Západu k respektování lidských práv reagoval dotčeným odmítáním toho, aby se někdo „vměšoval do vnitřních záležitostí Uzbekistánu“.
O tom, kdo bude jeho nástupcem, se patrně zatím vedou zákulisní jednání. Hlavními hráči jsou Karimovova rodina, vládní špičky a představitelé bezpečnostních složek.
