15. září 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Užhorodské Dejvice‘ a Baťova kolonie. Za Karpatami zůstal kus starého Československa

Stará škola ve městě Mukačevo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stará škola ve městě Mukačevo. | foto: Tomáš Vlach

UŽHOROD  Před sto lety připojila mezinárodní smlouva k Československu Podkarpatskou Rus. Silné vazby přetrvaly dodnes.

„Jsou to poctivé české domy, dodnes tam všechno drží,“ říká Volodymyr, obyvatel vesnice Svoboda nedaleko Mukačeva. Ačkoli ves je stará bezmála sto let, některá stavení přežila tuto dobu bez větších oprav a zůstávají do detailu stejná, vybudovaná podle jednoho vzoru. „Ano, žili tu Češi, ale už dávno odešli,“ mávne rukou Volodymyr s gestem naznačujícím, že nic víc o nich už neví.

Podoba mnoha vesnic zůstala za posledních sto let téměř nezměněná.
Obyvatelé legionářské vesnice. Čechy mezi nimi už ale nenajdeme, dávno odešli.

Svoboda vyrostla krátce po připojení Podkarpatské Rusi k Československu jako vesnice pro bývalé legionáře. Doba před sto lety byla divoká, vedení nového státu se sídlem v Praze se v ní ale dokázalo docela dobře zorientovat a využít důvěry zástupců karpatského národa Rusínů, kteří sami přišli s návrhem na připojení svých území k československému státu.

„O Češích jsme nevěděli skoro nic, ale v té době bylo naším jediným možným řešením spojit svoji budoucnost se slovanským národem,“ napsal významný politik Podkarpatska Augustin Vološin. Ten později stál v čele regionu a zemřel těsně po druhé světové válce, kdy jej odvlekli Sověti z pražského exilu do moskevského vězení Butyrka.

Chátrající památky

Podkarpatská Rus byla připojena k Československé republice (ČSR) smlouvou s vítěznými mocnostmi uzavřenou 10. září 1919 v St. Germain-en-Laye. Rusíni se však cítili podvedení, protože vymezené hranice zanechaly část jejich etnika na Slovensku a v Rumunsku, navíc nedostali takovou autonomii, jakou si představovali. Domohli se jí až za druhé republiky po Mnichovu na podzim 1938, zakrátko ale podkarpatské území zabrali Maďaři. Po nich přišel Sovětský svaz, který tu zřídil Zakarpatskou oblast Ukrajiny. Ta jako administrativní celek podřízený vládě v Kyjevě existuje dodnes.

„Naši předci zažili pět států – Rakousko, Československo, Maďarsko, Sovětský svaz a Ukrajinu, ale nejlepší vzpomínky mají na první republiku,“ říká předseda Klubu T. G. Masaryka v Užhorodě Ivan Latko. Zakarpatsku podle něj tato doba přinesla modernizaci a pokrok ve všech směrech: infrastrukturu, průmysl i vzdělání.

předseda Klubu T. G. Masaryka v Užhorodě Ivan Latko.

Předseda Klubu T. G. Masaryka v Užhorodě Ivan Latko.

„Všechno, co bylo vybudované, zůstalo. Jen to nikdo neudržuje,“ říká Latko. V Zakarpatské oblasti Ukrajiny jsou tak dodnes k vidění stavební díla první republiky od architektů jako František Krupka nebo Josef Gočár, dochovaná bez větších úprav. Jsou mezi nimi například „užhorodské Dejvice“ – Malý a Velký Galagov, Baťova kolonie v Chustu, bývalá škola i divadlo v Mukačevu a další objekty.

Zakarpatí láká turisty, cesta sem je ale stále dobrodružstvím komplikovaným čekáním na hranicích i špatnou infrastrukturou. „Už máme dobré možnosti ubytování, ale silnice jsou stále ještě katastrofální, i s hranicemi a vlakovými spoji je třeba něco dělat,“ říká Latko.

Zakarpatská oblast - infografika.

Slovenské železnice například v létě zavedly přímý vlak z Košic do Mukačeva, přesto rychlost spojení stále ještě jen dohání prvorepublikové rychlíky z Prahy do nejodlehlejšího cípu Podkarpatské Rusi v Jasini. Trasu dlouhou přes tisíc kilometrů zvládly za 18 hodin.

Citlivá současnost

Užhorodský krajanský spolek pomáhá i pátrat po identitě potomkům Čechů, kterých je podle Latka v Zakarpatsku přes tisíc, jejich předkové se totiž po sovětské anexi nestihli včas vrátit do vlasti. „Neděláme ale žádnou politiku,“ zdůrazňuje Latko. Přesto se kvůli pohledu na dějiny někdy dostane do sporu, naposledy se ukrajinským památkářům nelíbila pamětní deska, kde bylo napsáno, že Československo tu de jure existovalo do roku 1945. „Zdejší úřady ale byly toho názoru, že první republika trvala jen do roku 1938,“ dodává Latko.

Kyjev je i vzhledem k napjatým vztahům s Ruskem a aktivitám Moskvy zneužívajícím menšiny v této oblasti velmi citlivý a ostražitost panuje i směrem k Zakarpatsku.

Zdejší Rusíni si tak stěžují na to, že je Ukrajina odmítá uznat jako národ. A vzhledem ke stále silným vazbám vzhlížejí jako k ochránci k Česku. Když prezident Miloš Zeman přijal nedávno delegaci Světové rady podkarpatských Rusínů, český velvyslanec v Kyjevě pak musel na tamním ministerstvu zahraničí vysvětlovat údajné výroky některých rusínských aktivistů, že se prezident vyslovil pro nezávislost Zakarpatska. Zeman ale popřel, že by něco takového řekl, jen se prý „přimlouval za takzvanou decentralizaci“ v rámci Ukrajiny.

Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky
Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky

Nemocnice v Pardubicích čelí dalšímu obvinění. Při porodu novorozence tamní personál včas neodhalil problém, který bylo možné vyřešit medikací. Dítě bude mít doživotní následky.