130 let
V amerických školách údajně pokračuje rasová segregace.

V amerických školách údajně pokračuje rasová segregace. | foto: Pixabay.com

V amerických školách údajně pokračuje rasová segregace. Už 65 let je přitom nezákonná

Svět
  •   8:00
Washington/Praha - Historie boje za práva černošského obyvatelstva v USA je spjata s několika důležitými milníky. Jedním z nich bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA před 65 lety, 5. března 1956, o tom, že rasová segregace ve státních školách a na univerzitách je nezákonná.

‚Dělají z nás loutky, je to ponižující.‘ Tradiční pokleknutí před zápasy začíná vadit i hráčům tmavé pleti

Univerzita v Severní Karolíně se roku 1956 odvolávala proti dřívějšímu rozhodnutí soudu z roku 1954, které škole nařizovalo přijmout tři studenty tmavé pleti. Do té doby byli tito studenti vzděláváni v oddělených školách pod heslem „odděleni, ale sobě rovní.“ Nejvyšší soud v březnu 1956 rozhodl, že tato doktrína „nemá žádné opodstatnění v oblasti veřejného vzdělávání.“

Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo přijímáno různě. V některých státech začaly školy přijímat i studenty tmavé pleti, v jiných, například ve Virginii, byla rasová separace dál vyžadována: „Velká část našich občanů by chtěla pokračovat v rasové segregaci, protože si myslíme, že touto praxí dosáhneme lepšího systému vzdělávání,“ uvedl Thomas Stanley, guvernér státu Virginie. V Richmondu, hlavním městě tohoto státu, se úřady snažily nové nařízení všemožně obcházet, například hmotnou podporou bílých studentů, aby mohli navštěvovat rasově segregované soukromé školy.

O nezákonnosti rasové segregace na státních a vysokých školách rozhodl Nejvyšší soud poprvé v roce 1954. Jeho rozhodnutí podnítilo vznik právního hnutí k desegregaci americké společnosti. Ale i po potvrzení tohoto rozhodnutí v roce 1956 zůstala segregace velkým problémem v mnoha jižanských státech. V 1957 musely být do města Little Rock ve státu Arkansas vyslány jednotky americké armády, aby dohlédly na dodržování tohoto nařízení. Přijetí devíti afroamerických studentů na místní školu tu vyvolalo krizi, během které bylo studentům bráněno do školy docházet.

V roce 1964 byl přijat Zákon o občanských právech (Civil Rights Act), který odstraňoval rasovou diskriminaci ve veřejných zařízeních, ve školách, restauracích či v dopravě. O rok později byl přijat i zákon o volebním právu, jenž s diskriminačními opatřeními rovněž skoncoval. Přesto podle studie Hardvardovy univerzity ze srpna 2002 či podle loňských informací serveru eu.usatoday.com ve školách napříč Spojenými státy stále přetrvávají tendence k rasové segregaci.

Autor: ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás