Jeden z favoritů slovenské volby prezidenta Mistrík odstoupil. Podporuje Čaputovou |
Tehdy 45letou právničku Zuzanu Čaputovou znal na Slovensku pouze okruh lidí působících v neziskovém sektoru. A z hlediska regionálního pak hlavně občané na západě Slovenska. Tam si udělala v minulosti jméno jako jedna z nejhlasitějších bojovnic proti nové skládce v jejím domovském Pezinku.
Boj proti haldě odpadu tenkrát dostal velký prostor v tisku, protestovalo se nejenom přímo na místě, ale i před slovenským Úřadem vlády. Kauzou se zabývaly i nejvyšší soudní instance na Slovensku a v Evropské unii.
Nakonec bylo úsilí okruhu lidí okolo Čaputové korunováno úspěchem. Později za to získala takzvanou Goldmanovu cenu, která bývá někdy označována za Nobelovu cenu v oblasti ochrany životního prostředí.
S odstupem několika let se dá konstatovat, že celý případ pezinské skládky již tehdy v mnohém ukázal na problémy, s nimiž se potýká Slovensko dodnes: příliš úzké propojení mezi místními představiteli největší politické strany na Slovensku, Smeru – sociální demokracie, s byznysem. I tím si lze možná vysvětlit, že se Čaputová během posledních dvou týdnů vyšvihla do čela třináctičlenného pelotonu kandidátů. Její podpora vzrostla ze 14 na 26 procent, což byl nakonec i důvod, proč se v její prospěch vzdal kandidatury Robert Mistrík. Ten přitom až do konce loňského roku v průzkumech veřejného mínění vedl.
„Sorosova“ kandidátka
Dlouhá léta spolupracovala Zuzana Čaputová se slovenskou neziskovou organizací Via Iuris, která se také angažovala v případě zrušení amnestií z doby vlády premiéra Vladimíra Mečiara z 90. let minulého století. Ty mimo jiné přinesly „generální pardon“ lidem stíhaným kvůli únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče.
Čaputová spolu s Via Iuris přinesly do parlamentu petici s podpisy 76 tisíc lidí, kteří požadovali zrušení amnestií. Národní rada tak učinila o dva týdny později.
O post prezidenta se bude na Slovensku ucházet 16 kandidátů, další dva poslanci zamítli |
Zmíněná nezisková organizace získávala část prostředků potřebných na svou činnost z nadace Open Society Foundation amerického filantropa George Sorose. A finančně ji podporovalo i americké velvyslanectví na Slovensku.
I proto se její odpůrci snaží Čaputovou vykreslit jako političku „placenou zvenčí“, která údajně propaguje liberální cíle na úkor tradičních hodnot a zároveň také podporuje migraci. Čaputová, jež je místopředsedkyní nové levicověliberální strany Progresivní Slovensko, se také netají tím, že by podpořila adopci dětí homosexuálními páry.
Místopředseda vládního Smeru Juraj Blanár k tomu uvedl, že nyní se ukazuje, jak moc bylo prozíravé, že Slovensko před pěti lety zakotvilo v ústavě definici manželství jako jedinečného svazku ženy a muže, neboť „lidem jako Čaputová prý není nic svaté“.
Nepřekvapí proto, že na přetřes už přišla i její vlastní rodinná situace. V posledních dnech se proto snaží vyvracet fámy o svém soukromém životě. Poté, co čelila dotazům na rodinné poměry a jako rozvedená matka dvou dcer musela odpovídat na otázku, jakého partnera by si přivedla do prezidentského paláce, přešla včera Čaputová do ofenzivy.
Na sociálních sítích zveřejnila fotografii svého přítele, fotografa a hudebníka Petra Konečného, o němž prohlásila, že je jí během období kampaně velkou oporou.
Podle výsledku průzkumů, které si objednal slovenský list Denník N u agentury Focus, je údajně více než třetina voliček na Slovensku připravena dát hlas právě Čaputové. Analýza také potvrzuje, že podpora pro ni je výrazně silnější ve velkých městech oproti venkovu, a to v poměru zhruba 2 : 1. Zajímavý je údaj týkající se podpory pro Čaputovou mezi praktikujícími křesťany – navzdory jejím názorům dosahuje až 60 procent.
Čaputovou podporuje až půlka SlovenskaV nejnovější sondáži agentury AKO ji podpořilo 52,9 procenta rozhodnutých voličů. Průzkum zadal volební tým Čaputové, který jeho výsledky dnes poskytl ČTK. Stoupající popularitu kandidátky zjistily i další průzkumy. Slovenská televize Markíza ve čtvrtek zveřejnila výsledky sondáže agentury Focus, podle které Čaputovou podporovalo 44,8 procenta dotázaných. |