Vyřešit otevřené otázky týkající se nedávné minulosti a zvýšit spolupráci s Chorvatskem je podle šéfa srbské diplomacie jednou z hlavních zahraničněpolitických priorit země. V této souvislosti se za poslední rok uskutečnilo množství schůzek obou stran i na nejvyšší úrovni. Řešila se problematika pohřešovaných, návratu uprchlíků i práv menšin. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou podle ministra nyní mnohem upřímnější než v minulosti.
"Očekává se, že v blízké budoucnosti rovněž dosáhneme pokroku v oblasti vymezení hranic mezi oběma zeměmi a ve vypořádání aktiv a pasiv bývalé Jugoslávie," řekl Mrkić.
Pachuť války trvá
Chorvatsko-srbské vztahy podle něj ale nadále zatěžuje fakt, že země proti sobě podaly u Mezinárodního soudního dvora žaloby, ve kterých se obviňují z genocidy během války v 90. letech. "Srbsko souhlasí se vzájemným stažením žalob a je na něj připraveno. Ale vzhledem k tomu, že Chorvatsko bylo první, kdo žalobu podal, očekáváme, že ji i první stáhne," prohlásil ministr.
Bělehrad rovněž velmi znepokojilo nedávné dění v Chorvatsku, kdy "některé strany a sdružení šíří otevřenou nenávist vůči Srbům, srbskému jazyku, písmu i kulturnímu a historickému dědictví". Vyřešení tohoto problému prý bude jedním z hlavních témat Mrkičova příštího setkání s jeho chorvatskou kolegyní Vesnou Pusičovou.
K TÉMATU: |
Otázka Kosova
Pokud jde o vztahy s Kosovem, Bělehrad zahájil již před delší dobou dialog s Prištinou s cílem vyřešit každodenní problémy a zlepšit situaci Srbů v Kosovu. Vyjednávání pod taktovkou Evropské unie vedly letos v dubnu k uzavření první smlouvy o normalizaci vztahů mezi oběma stranami. "Investovali jsme do tohoto procesu značné úsilí a jsme odhodláni k provádění všech dohodnutých řešení," uvedl šéf srbské diplomacie. Jak dodal, dohoda zachovává neutrální status Kosova a "v žádném případě neznamená uznání jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova ani zřeknutí se svrchovanosti nad touto částí naší země".
V příštích týdnech budou prý Srbové s Prištinou debatovat o dalších důležitých tématech, jako jsou například status srbské pravoslavné církve, ochrana náboženských a kulturních památek, návrat vysídlenců i majetkové otázky. "Srbsko bude pokračovat v péči o své občany v provincii a udělá vše, aby zajistilo návrat či trvale udržitelný život každého ze svých občanů v oblasti," uvedl Mrkić. Kosovo, které vyhlásilo jednostrannou nezávislost v únoru 2008, Bělehrad stále považuje za svou provincii.
V Kosovu se nedávno (4. listopadu a druhé kolo 1. prosince) konaly místní volby, ve kterých Srbové usilovali o vytvoření takzvaného Společenství srbských obcí na severu země, kde žije převážně srbské obyvatelstvo. "Naše státní orgány učinily všechno pro to, aby volby proběhly poklidným a demokratickým způsobem," uvedl Mrkić. Priština ale podle něj chtěla zabránit masivní srbské účasti ve volbách, čehož využily některé politické a zločinecké struktury v oblasti. "Vše vyvrcholilo násilnými incidenty a útoky extremistických skupin proti některým volebním místnostem v severní části Kosovské Mitrovice," dodal ministr s tím, že výtržníci budou co nejdříve identifikováni a důrazně potrestáni.
Vztahy v regionu se zlepšují
Vztahy mezi zeměmi v regionu se podle ministra, i přes některé nedořešené otázky, celkově zlepšují. "Balkánský region se mění, dochází ke zvyšování vzájemné důvěry, posilování stability, upevnění ekonomických základů a vytváření podmínek pro užší integraci," uvedl Mrkić. Politika rozšíření se, jak dodává, ukázala být jednou z nejúspěšnějších evropských projektů. Jeho země proto odmítá argumenty o "únavě z rozšíření", které jsou prý často slyšet. Tato tvrzení jsou podle Bělehradu v rozporu se strategickými principy Evropské unie, podle kterých má každá evropská země, když splní přísné podmínky, právo stát se členem EU.
Kdy by mohly země západního Balkánu do nynější osmadvacítky vstoupit, se šéf srbské diplomacie neodvážil odhadovat. Jak nicméně uvedl, doufá, že se tak stane v příštích deseti letech. "Proces přistoupení k EU má množství fází a vyžaduje reformy v mnoha oblastech státu a společnosti. Proto by nebylo dobré spekulovat o možných termínech, kdy by mohla země do EU vstoupit. Nejdůležitější je, aby se Srbsko nadále soustředilo na reformy, provádění evropských norem a plnění stanovených kritérií," uzavřel srbský ministr zahraničí.
Přístupové rozhovory s EU by měly začít do konce ledna příštího roku, Bělehrad by je ale rád zahájil ještě letos.
