„Chceme budovat věci společně. Chceme více reagovat na potřeby zúčastněných zemí,“ řekla v pátek africkým hlavám států Meloniová. Zároveň zdůraznila, že je důležité řešit problémy afrického kontinentu s respektem, který v minulosti často chyběl, uvedla agentura ANSA.
Etiopský premiér Abiy Ahmed Ali uvedl, že Itálie díky těmto partnerstvím poskytla Africe bránu do Evropy. „Nastal čas přejít od dialogu k činům. Propojením afrického obyvatelstva s evropskými zkušenostmi, technologiemi a kapitálem můžeme vytvořit řešení, která přinesou prosperitu našim kontinentům i dalším regionům,“ řekl Ahmed Ali.
Italsko-africká spolupráce známá jako Matteiho plán, zahájená v roce 2024, se zaměřuje na investice, zejména v oblasti energetiky a infrastruktury. Od svého spuštění plán vyčlenil až 5,5 miliardy eur (zhruba 137,5 miliard korun). Podle stanice RFI chce Meloniová zároveň tento plán využít k omezení přílivu migrantů do Itálie.
Italská opozice kritizuje Matteiho plán, který podle ní nepřináší nic nového. „Konkrétním cílem plánu je využití afrických přírodních zdrojů, což má dopady na životní prostředí a přispívá ke korupci, chudobě, nestabilitě a konfliktům“ uvedli podle AFP členové zahraničních výborů Sněmovny a Senátu z opozičního Hnutí pěti hvězd.
Meloniová má v sobotu také vystoupit na zahajovacím plenárním zasedání víkendového summitu pořádaného Africkou unií. Summit se má zaměřit na budoucnost tohoto kontinentu a účastní se ho mimo jiné také šéf OSN António Guterres.
Děje se tak v době, kdy Africká unie, založená s cílem podporovat jednotu a solidaritu afrických států, čelí krizi legitimity mezi mladými lidmi. Podle analytiků nenaplnila jejich očekávání, uvádí AP.
Řada afrických zemí se v současnosti potýká s vojenskými převraty, spornými volbami a protesty vyvolanými ekonomickými problémy.
Africké vlády se podle keňské spisovatelky a politické analytičky Nanjaly Nyabolové často soustředí spíše na vnější dojem než na to, aby se na summitech vedly skutečně smysluplné diskuze.
