Pondělí 26. července 2021, svátek má Anna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Koronavir připravil Karibik o turisty. Místní mafie se tak vrací k loupežím a prodeji drog

Svět

  5:00
FORT DE FRANCE, Martinik - Organizovaný zločin, který v Karibiku kontroluje velkou část turistického odvětví, doplácí na krizi způsobenou nákazou.

Martinik - ilustrační foto: wikimedia

„Ahoj, nechceš trávu nebo něco tvrdšího?“ Otázka, se kterou se občas můžete setkat v zapadlých uličkách měst karibských ostrovů, zaznívá v těchto dnech ještě častěji a naléhavěji. Důvodem je koronavirus. Přesněji řečeno, rozhodnutí o zastavení každodenního života, kterým se také karibské země snaží bránit před šířením nákazy covid-19.

Opatření jejich vlád namířená proti pandemií tvrdě zasáhla především turistický byznys, který mají v mnoha oblastech Karibiku do značné míry pod palcem zločinecké gangy. Ty často provozují malé hotely, bary či restaurace, které musí mít nyní zavřeno. A i kdyby měly otevřeno, neměl by do nich kdo chodit. Na turisty totiž momentálně v Karibiku nenarazíte. Mafie jsou tak nuceny přejít z takového „sofistikovaného“ způsobu vydělávání peněz k tradičnějším metodám jako jsou prodej drog, prostituce či loupežné přepadávání vytipovaných lidí.

Když se čas zastavil

Fort-de-France, hlavní město francouzského karibského ostrova Martinik. I zde se od poloviny března zastavil čas od chvíle, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil celostátní karanténu. „Nenechte se oklamat, kriminálníci nespí. Některé čtvrti jsou dnes ještě nebezpečnější než za normálních okolností. Nemají totiž peníze na drogy. Potřebujou svou dávku, tak se uchylují k přepadávání,“ říká mi Georges Bereau, drobný živnostník ve stavebnictví. Čas v karanténě netráví se založenýma rukama. 

Některé hotely či restaurace využívají nucenou pauzu na částečnou rekonstrukci či alespoň na to, aby si nechaly vymalovat. Jejich majitelé si proto na výpomoc volají zručné řemeslníky. Samozřejmě, že se tak děje načerno, jelikož oficiálně musí být s výjimkou prodejen s potravinami a lékáren všechno zavřené.

Georges mi ukazuje, kterým místům ve Fort-de-France by se cizinec měl raději vyhnout. „Za hřbitovem je čtvrť, kterou obývají přistěhovalci z Haiti a Dominikánské republiky. Mají pod kontrolou obchod s drogami. A pod Kalvárií kvete prostituce. Samozřejmě i to ovládá mafie,“ dodává.

Dokonce i na nábřežní promenádě, která je jindy plna turistů z výletních lodí, dnes potkáte spíš bezdomovce či narkomany.

Bílí nejsou vítáni

Zřejmě nejobávanější čtvrtí města je Volga Plage, slumová oblast kousek od přístavu. Říká se, že sem se večer neodváží ani policie. Media na Martiniku nejednou přinášejí zprávy o mrtvých při přestřelce, které jsou pravidelnou součástí vyrovnávání si účtů mezi místními gangy.

„Koronové“ odpoledne na Volga Plage je ovšem relativně klidné. Skupinky mladíků postávajících na ulici si mě podezíravě poměřují, občas na mě něco zakřičí v kreolském dialektu, kterému navzdory solidní francouzštině nemám šanci rozumět. Ačkoli v centru města jsou bary a restaurace zavřené, tady to „žije“ jednoznačně mnohem víc. Z podniků, které nezažily pořádnou rekonstrukci snad několik desetiletí, vyhrává hudba ve stylu reggae a zevnitř se ven valí mračna kouře různých aromat.

Už letmý pohled do jednoho takového baru mě však utvrzuje v názoru, že se jedná o uzavřenou společnost, v níž cizí nejsou vítáni. Zejména pokud jde o bílého Evropana. Ten je pro většinu domácích synonymem nositele viru, kterému je třeba se obloukem vyhnout. V kombinaci se zavřenými hotely to pro evropského trosečníka v Karibiku, který by neměl zajištěno ubytování, není zrovna nejideálnější situace.

Martinik je přitom v porovnání s ostatními karibskými ostrovy jedním z nejbezpečnějších míst. Potvrzuje to i Joseph Duchnois, který sem přijel před půl rokem spolu s bratrem z Haiti. Tato bývalá francouzská kolonie, která začátkem 19. století získala jako vůbec první černošská země na planetě nezávislost na koloniální mocnosti a dosáhla mezinárodního uznání suverenity, je dnes považována za nejchudší stát západní polokoule. A místo, kde je organizovaný zločin pevně napojen na vládnoucí garnitury.

Svět, ale i Haiťané se proto obávají, že v čase koronaviru se mafie pod ochranou vlády bude snažit ještě více upevnit kontrolu nad ekonomickým životem. „Jsem velmi rád, že jsem tady na Martiniku. Z domova dostávám informace, že bezpečnost na Haiti se stále zhoršuje,“ konstatuje pro HN Joseph, který si na Martiniku vydělává drobnými pomocnými pracemi.

Panika vyvolaná mafií

Konečně, Haiti v tomto směru není jediné. Problémy s mafií má i Dominikánská republika, Svatá Lucie či Svatý Vincent. A některé karibské vlády dokonce přímo varují před snahami mafie zneužít aktualní pandemii k posílení svého vlivu.

Mezi takové země patří i Jamajka. Tamní premiér Andrew Holness před pár dny upozornil, že zločinecké skupiny plánují koronavirové pandemie využít. „Organizované zločinecké gangy se snaží vyvolat mezi lidmi hysterii, aby mohly ovládnout distribuční a maloobchodní sítě, zemi tím uvrhnout do chaosu a rozpoutat boj o moc,“ citují předsedu vlády jamajská media. Holness touto hrozbou obhajoval návrh na rozšíření pravomocí pro svou vládu. Naopak opozice ho obviňuje z toho, že se aktuální krizi snaží využít k posílení vlastní moci.

Ať už je pravda kdekoliv, karibské státy výrazně doplácí na současnou situaci, ačkoli počty nakažených či obětí koronaviru tvoří jen zlomek čísel v Evropě. Pro srovnání - přes 370tisícový Martinik má oficiálně jen 182 potvrzených případů nákazy a 14 obětí. A třímilionová Jamajka dokonce pouze devět mrtvých při 478 případech.

Autor je redaktorem slovenských Hospodářských novin

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!