Podle dřívějších údajů bylo při epidemii na východě země hlášeno 91 úmrtí ze 350 podezřelých případů. WHO varovala, že šíření eboly je mimořádně rychlé a představuje vážnou hrozbu pro region.
Zástupkyně organizace v Kongu Anne Anciová pro BBC uvedla, že čím více agentura OSN ohnisko nákazy vyšetřuje, tím jasnější je, že se případy rozšířily i do dalších oblastí.
Londýnské MRC Centre for Global Infectious Disease Analysis v pondělí zveřejnilo studii, která naznačila, že současné ohnisko nákazy je „větší, než se dosud zdálo“, a že „skutečný rozsah zůstává nejistý“. Podle modelu ale nelze vyloučit, že už počet nakažených přesáhl 1 000.
Obyvatelé Konga jsou podle BBC vyděšení a dělají, co mohou, aby se chránili. Přijímají opatření, jako je mytí rukou čistou vodou, ale podle svědectví nemají přístup k dalším ochranným prostředkům, jako jsou roušky.
Konžský prezident Félix Tshisekedi vyzval občany ke „klidu“ a apeloval, aby zůstali ostražití, poté co v pondělí večer uspořádal krizové jednání.
WHO na úterní den svolala zasedání krizového výboru, který bude situaci kolem šíření nákazy v Kongu řešit.
Mluvčí organizace to uvedl dva dny poté, co šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vyhlásil epidemii za mezinárodní stav nouze v oblasti veřejného zdraví. „Neudělal jsem to lehkovážně. Jsem hluboce znepokojen rozsahem a rychlostí šíření epidemie,“ řekl v úterý ke svému nedělnímu rozhodnutí.
Africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vyhlásilo vypuknutí eboly v Kongu a sousední Ugandě za kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví. Vyhlášení umožňuje africkému CDC se sídlem v Etiopii mobilizovat dodatečné zdroje, včetně týmů pro reakci na mimořádné události a operací dohledu.
CDC vyjádřilo hluboké znepokojení nad vysokým rizikem regionálního šíření v důsledku intenzivního přeshraničního pohybu obyvatelstva, mobility související s těžební činností a nejistoty v zasažených oblastech. Mezi rizikové faktory patří také slabá opatření v oblasti prevence a kontroly infekcí a blízkost zasažených oblastí ke Rwandě a Jižnímu Súdánu.
Šéf afrického CDC Jean Kaseya upozornil, že ohnisko nákazy se nachází v jednom z nejsložitějších operačních prostředí na kontinentě. Oblast se vyznačuje nejistotou, mobilitou obyvatelstva, křehkými zdravotnickými systémy a omezenou dostupností lékařských opatření proti virové nemoci ebola kmene Bundibugyo.
Epidemii eboly způsobuje v tomto případě kmen Bundibugyo, proti kterému neexistuje specifická vakcína ani cílená léčba. Ochrana se tak opírá zejména o rychlé vyhledávání případů, izolaci nemocných a důsledná hygienická opatření.
Virus se přenáší přímým kontaktem s tělními tekutinami nakažených osob a počáteční příznaky mohou připomínat například chřipku či malárii, což ztěžuje včasné odhalení nákazy.
Možnosti vakcín a léčby
„Zkoumáme na mezinárodní úrovni, jaké kandidátské vakcíny nebo léčebné postupy jsou k dispozici a zda by některé mohly být v této epidemii užitečné,“ uvedla Anciová. Očkovací látky jsou dostupné pouze pro kmen Zaire, který byl identifikován v roce 1976, a bez dalších studií je nelze použít proti jiným kmenům.
Podle agentury AP se virus v regionu šířil nejméně několik týdnů bez odhalení, což nyní komplikuje snahy o jeho kontrolu. První potvrzené úmrtí nastalo už 24. dubna v oblasti Bunia, ale laboratorní výsledky přišly s odstupem a původně nezjistily přesný typ eboly. WHO byla na zvýšený počet úmrtí upozorněna až začátkem května, přičemž první potvrzení eboly přišlo až 14. května.
Podle konžského ministra zdravotnictví Samuela Rogera Kamby úřady prověřují další možné případy nákazy, a skutečný rozsah infekce se tak může lišit.
WHO mezitím označila epidemii za mezinárodní stav ohrožení veřejného zdraví. S dalšími agenturami spolupracují s vládami a komunitami na zastavení šíření viru. Vyzývají obyvatele, aby dodržovali preventivní opatření a hlásili se do nejbližšího zdravotnického zařízení pokud se u nich objeví jakékoli příznaky.
Případy se objevily v několika oblastech včetně Bunie, Gomy, Butemba, Mongbwalu a Nyakunde. Jeden případ a jedno úmrtí hlásí také Uganda u osob, které přicestovaly z Konga. Mezi nakaženými je i americký lékař, který působil v nemocnici v provincii Ituri.
Na žádost Spojených států přijme zdravotníka do péče speciální izolační oddělení berlínské kliniky Charité. V úterý to potvrdilo německé ministerstvo zdravotnictví, které už vydalo prohlášení, že ostatním pacientům Charité nehrozí žádné nebezpečí.
Američan bude umístěn v areálu kampusu Rudolfa Virchowa, kde má klinika Charité zvláštní izolační jednotku. Toto vysoce specializované oddělení pro mimořádně nakažlivé choroby uvádí, že je schopné zvládat i situace s nejasnou biologickou, chemickou či radiologickou kontaminací.
Německo se postará i o šest lidí, se kterými přišel nakažený do styku. O občany kterého státu se jedná, úřady neuvedly.
Ministerstvo zahraničí Spojených států kvůli epidemii eboly důrazně vyzvalo Američany, aby necestovali do Konga, Jižního Súdánu a Ugandy. Zvážit mají také cesty do Rwandy.
Červený kříž varoval, že ebola může rychle eskalovat, pokud případy nebudou včas odhaleny. Za posledních 50 let usmrtila ebola v Africe více než 15 tisíc lidí.
