Zahájí již druhé volební období, což se v moderní historii země nepodařilo žádnému politikovi.
Uribe včera symbolicky navštívil hrobku svého otce, kterého zabili členové FARC - největší levicové guerillové organizace na kontinentu. Uribemu k jednoznačnému vítězství v nedělních volbách (získal 62 procent hlasů) pomohl právě i fakt, že dokázal zmírnit násilí, kterou je Kolumbie neblaze proslulá.
Členové FARC sice stále bojují, ale letošní volby poprvé od roku 1998 nebojkotovali. Uribe, který do úřadu prezidenta vstoupil v roce 2002, opět prohlásil, že je ochoten s FARC jednat o odzbrojení, nebo je bude dále pronásledovat.
Americká radost
Kolumbijskému prezidentovi se již podařilo odzbrojit jinou polovojenskou jednotku, která se nazývá AUC (tuto radikální pravicovou skupinu založili bohatí majitelé půdy s cílem bránit své zájmy právě proti FARC). Britský časopis The Economist ve svém posledním čísle napsal, že počet vražd a únosů v kolumbijských městech je za posledních 20 let nejméně. Časopis ale upozorňuje, že za hranicemi měst již tak bezpečno není a vláda nadále těžce bojuje s narkomafií.
Vítězství Uribeho udělalo radost USA. Prezidentu Bushovi totiž v Latinské Americe mnoho spojenců nezbylo. Oba muži se proto již po telefonu ujistili o „silném přátelství a spolupráci“. Ta spočívá především v boji proti kokainovým kartelům.
V rámci „Plánu Kolumbie“, odstartovaném v roce 2000, USA do Kolumbie poslaly na 4,5 miliardy dolarů. I proto Bogotá podporuje americký plán volného obchodu.
Zvolení Uribeho se jistě nelíbí venezuelskému vůdci Hugu Chávezovi, který v poslední době zesiluje svou rétoriku ohledně sjednocení Jižní Ameriky.
Podle Cháveze by se tak mělo stát pomocí levicové revoluce. Proti volnému obchodu nabídl svou vizi ekonomického bloku s názvem ALBA. Zatím sdružuje jen dva další radikální levicové vůdce - bolivijského Eva Moralese a kubánského Fidela Castra.
