Mnoho společného měly včerejší „dvojvolby“ konané ve dvou spolkových zemích: malebném, ale chudém MeklenburskuPředním Pomořansku a „sexy“, ale taktéž nepříliš bohatém Berlíně. Kromě polohy (obě leží ve východní části Německa) to byla právě tíživá ekonomická situace provázená vysokou nezaměstnaností a dosavadní podoba zemské vlády.
Jak v Meklenbursku-Předním Pomořansku, tak v hlavním městě Berlíně si podle prvních odhadů po uzavření volebních místností udrželi pozici nejsilnější strany sociální demokraté. V obou zemích byla u moci koalice sociálních demokratů a postkomunistů, barevně označovaná za „červeno-rudou“. Vzhledem k neúspěchu postkomunistické Levicové strany v Berlíně ale není jisté, zda bude dosavadní koalice moci pokračovat.
Ještě větší pozornost ovšem přitahovala krajně pravicová Národně demokratická strana (NPD), označovaná též za neonacistickou. Byť si o účasti v zemské vládě může NPD zatím nechat jen zdát, už její očekávaný vstup do zemského sněmu v Meklenbursku-Předním Pomořansku vyvolával nesouhlasné reakce. A úspěch NPD se skutečně dostavil: v Meklenbursku získala podle odhadů až 6,5 procent hlasů.
Před dvěma lety totiž NPD uspěla ve volbách v taktéž „východoněmeckém“ Sasku, sesterské DVU se zase už v roce 1999 podařilo dostat do zemského parlamentu v Braniborsku. „Přijďte a volte, ať nepustíme neonacisty do parlamentu,“ vyzýval voliče včera po odevzdání svého hlasovacího lístku v Meklenbursku sociální demokrat Harald Ringstorff.
„V Berlíně nestojíme o nikoho xenofobního,“ sekundoval mu v německé metropoli, která je zároveň jednou ze spolkových zemí, křesťanský demokrat Friedbert Pflüger. První údaje ze severovýchodu Německa ovšem hovořily spíše o nižší volební účasti, která tradičně nahrává extremistickým stranám. Předvolební prognózy přitom NPD přisuzovaly mezi sedmi a devíti procenty hlasů.
Právě v případě Meklenburska-Předního Pomořanska, ležícího na břehu Baltského moře a známého například přístavním městem Rostock, panuje z nástupu krajní pravice velká obava. „Tradiční“ průmysl zde přestal po pádu komunismu prosperovat, spolkovou zemi opustilo zhruba 15 procent obyvatel a nezaměstnaná je téměř pětina práceschopného obyvatelstva. S vysokou nezaměstnaností se ovšem potýká i Berlín. Jeho starosta, sociální demokrat Klaus Wowereit, se ale snažil voliče přesvědčit, že město je „sice chudé, ale sexy“.
