Pro mladou jezídskou dívku to měl být rutinní den jako každý jiný. V únoru tohoto roku se vracela pěšky do svého nového domova v jihoněmeckém městě Schwäbisch Gmünd, když jí cestu zastoupil muž se slovy: „Ty jsi Ašvak, že ano? Viděli jsme se v Mosulu. Já jsem Abú Humám. Vím o tobě všechno: kde a u koho žiješ, co děláš.“
USA utratily 14 miliard dolarů za útoky z letadel a dronů. Počet teroristů Islámského státu téměř nesnížily |
Podle vyprávění Ašvak Ta’lové má být domnělý Abú Humám bývalým bojovníkem teroristické organizace Islámský stát (IS). Tím mužem, který Ašvak a několik dalších jejich vrstevnic na sklonku roku 2014 v iráckém Mosulu koupil od jiného teroristy za sto dolarů, donutil ji konvertovat k islámu a údajně ji pravidelně zneužíval.
Ašvak Ta’lová.
Dívkám se po několika měsících podařilo ze zajetí pomocí lsti uprchnout a Ašvak se v červnu 2015 v rámci humanitárního programu dostala do Německa. Se statutem uprchlíka – stejným, jakým disponuje i „Abú Humám“. Únorové setkání mělo být pro Ašvak natolik traumatizující, že se raději rozhodla vrátit se do rodného Kurdistánu.
Dívka, narozená v roce 1999, se nyní svěřila se svým příběhem reportérovi kurdského serveru Basnews. Její několikahodinová zpověď začíná srpnem 2014, kdy bojovníci IS vstoupili do oblasti Sindžáru na severozápadě Iráku, domoviny etnicko-náboženské skupiny jezídů, ke kterým patří i Ašvak. Jezídi, považovaní extremisty z IS za odpadlíky, čelili masivním represím a tisíce z nich, především muži, přišly o život. Mnoho žen včetně Ašvak se octlo v otrockém zajetí.
O pomoc si zavolala z teroristova mobilu
Příběh jezídské dívky, jakkoli jímavý, obsahuje ovšem pasáže, které nelze ověřit a vyvolávají přinejmenším pochybnosti. Například způsob, kterým se dívky měly dostat z mosulského zajetí na svobodu, připomíná spíše lacinou detektivku: Ašvak si měla zavolat o radu „jak odtud pryč“ příbuzným přímo z mobilního telefonu svého věznitele. A pak prý Abú Humámovi, na základě telefonické rady svého bratra, při oslavě přidala do jídla silnou dávku sedativ, po nichž trýznitelé tvrdě usnuli – a cesta na svobodu byla pro jezídské zajatkyně volná.
Nejmladší členka první ženské buňky Islámského státu dostala za plánování útoku v Londýně doživotí |
Není také jasné, jakým podmínkám jezídky v zajetí čelily. Vyprávěním se sice prolíná slovo „zneužívání“; co to mělo obnášet, však dívka nespecifikuje.
Zemská kriminální správa Bádenska-Württemberska potvrdila převzetí případu a věcí se později zabývala německá spolková prokuratura. Identifikovat podezřelého – údajného bývalého příslušníka IS – se však úřadům, i kvůli nejasnostem v Ašvačině výpovědi, nepodařilo. A protože svědkyně mezitím z Německa odjela zpět do Iráku, je jakýkoli další kontakt s ní, a tím i pokrok v případu obtížný.
Jisté zůstává z celého příběhu pouze to, že muž označený jako „Abú Humám“ skutečně s Ašvak letos v únoru na ulici Schwäbisch Gmündu krátce hovořil. To ukázaly záznamy z bezpečnostních kamer. Muž byl německou policií později ztotožněn, ale protože měl řádně získaný uprchlický statut a ničeho se v Německu nedopustil, úřady neměly důvod zahájit vyšetřování. Kardinální otázka – zda se skutečně jedná o bývalého teroristu a Ašvačina trýznitele – tedy zůstává nezodpovězena. Stejně jako přetrvávají pochybnosti o tom, zda se bývalých teroristů s uprchlickým glejtem po Německu náhodou nepohybuje víc.
