18. srpna 2018 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

V Mosulu ji prý koupil islamista a pravidelně zneužíval. V Německu ho pak potkala na ulici

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 27Diskuse
Islámský radikál (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Islámský radikál (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

MOSUL/PRAHA Mělo to být traumatické setkání: Ašvak Ta’lové, uprchlici z komunity jezídů, údajně opět zkřížil cestu její věznitel, bývalý člen Islámského státu. Jímavý příběh jezídky však vyvolává řadu otázek.

Pro mladou jezídskou dívku to měl být rutinní den jako každý jiný. V únoru tohoto roku se vracela pěšky do svého nového domova v jihoněmeckém městě Schwäbisch Gmünd, když jí cestu zastoupil muž se slovy: „Ty jsi Ašvak, že ano? Viděli jsme se v Mosulu. Já jsem Abú Humám. Vím o tobě všechno: kde a u koho žiješ, co děláš.“

Podle vyprávění Ašvak Ta’lové má být domnělý Abú Humám bývalým bojovníkem teroristické organizace Islámský stát (IS). Tím mužem, který Ašvak a několik dalších jejich vrstevnic na sklonku roku 2014 v iráckém Mosulu koupil od jiného teroristy za sto dolarů, donutil ji konvertovat k islámu a údajně ji pravidelně zneužíval.

Ašvak Ta’lová.

Ašvak Ta’lová.

Dívkám se po několika měsících podařilo ze zajetí pomocí lsti uprchnout a Ašvak se v červnu 2015 v rámci humanitárního programu dostala do Německa. Se statutem uprchlíka – stejným, jakým disponuje i „Abú Humám“. Únorové setkání mělo být pro Ašvak natolik traumatizující, že se raději rozhodla vrátit se do rodného Kurdistánu.

Dívka, narozená v roce 1999, se nyní svěřila se svým příběhem reportérovi kurdského serveru Basnews. Její několikahodinová zpověď začíná srpnem 2014, kdy bojovníci IS vstoupili do oblasti Sindžáru na severozápadě Iráku, domoviny etnicko-náboženské skupiny jezídů, ke kterým patří i Ašvak. Jezídi, považovaní extremisty z IS za odpadlíky, čelili masivním represím a tisíce z nich, především muži, přišly o život. Mnoho žen včetně Ašvak se octlo v otrockém zajetí.

O pomoc si zavolala z teroristova mobilu

Příběh jezídské dívky, jakkoli jímavý, obsahuje ovšem pasáže, které nelze ověřit a vyvolávají přinejmenším pochybnosti. Například způsob, kterým se dívky měly dostat z mosulského zajetí na svobodu, připomíná spíše lacinou detektivku: Ašvak si měla zavolat o radu „jak odtud pryč“ příbuzným přímo z mobilního telefonu svého věznitele. A pak prý Abú Humámovi, na základě telefonické rady svého bratra, při oslavě přidala do jídla silnou dávku sedativ, po nichž trýznitelé tvrdě usnuli – a cesta na svobodu byla pro jezídské zajatkyně volná.

Není také jasné, jakým podmínkám jezídky v zajetí čelily. Vyprávěním se sice prolíná slovo „zneužívání“; co to mělo obnášet, však dívka nespecifikuje.

Zemská kriminální správa Bádenska-Württemberska potvrdila převzetí případu a věcí se později zabývala německá spolková prokuratura. Identifikovat podezřelého – údajného bývalého příslušníka IS – se však úřadům, i kvůli nejasnostem v Ašvačině výpovědi, nepodařilo. A protože svědkyně mezitím z Německa odjela zpět do Iráku, je jakýkoli další kontakt s ní, a tím i pokrok v případu obtížný.

Jisté zůstává z celého příběhu pouze to, že muž označený jako „Abú Humám“ skutečně s Ašvak letos v únoru na ulici Schwäbisch Gmündu krátce hovořil. To ukázaly záznamy z bezpečnostních kamer. Muž byl německou policií později ztotožněn, ale protože měl řádně získaný uprchlický statut a ničeho se v Německu nedopustil, úřady neměly důvod zahájit vyšetřování. Kardinální otázka – zda se skutečně jedná o bývalého teroristu a Ašvačina trýznitele – tedy zůstává nezodpovězena. Stejně jako přetrvávají pochybnosti o tom, zda se bývalých teroristů s uprchlickým glejtem po Německu náhodou nepohybuje víc.

VÍT ŠTĚPÁNEK
  • 27Diskuse




Najdete na Lidovky.cz