LN: Vaše jméno se často objevuje s prostředním jménem „Boxer“. Jde skutečně o prostřední jméno, nebo přezdívku?
Je to přezdívka, ale drží se mě již od doby, kdy jsem byl malý kluk. Sice jsem dělal nějakou dobu box, ale spíš se to ujalo až na fotbalovém hřišti, kde jsem nebyl úplně neslušnější a nikdy jsem se nebál. Když jsem pak založil první společnost jmenovala se Boxer taxi a přezdívka se mnou vydržela až do dneška. V mém domovském městě už nikdo ani neví, že se jmenuji Kevin, ale všichni mi říkají Boxer. Zrovna teď před deseti minutami jsme potkali na náměstí jednoho Ira, který okamžitě říkal: „Boxere, pojďme se vyfotit, to mi nikdo neuvěří.“ Každopádně je to jméno, na které jsem hrdý.
LN: Do Prahy jste přicestoval jen kvůli dni svatého Patrika, nebo zde máte nějaké další jednání?
Jen kvůli dni sv. Patrika, ale dělají to tak všichni ministři vlády včetně premiéra. Snažíme se být v kontaktu s irskou diasporou v zahraničí, která čítá na 70 milionů lidí. Jezdíme od města k městu, já byl například ve Varšavě, Krakově a v Praze, premiér byl ve Washingtonu a Chicagu. Praha je místo se skvělou historií a nádhernou architekturou a já jsem rád, že tu mohu být.
Irský ministr Kevin Boxer Moran.
LN: Přejděme k trochu nepříjemnějším otázkám. Určitě bedlivě sledujete, co se děje ve Velké Británii, kde parlament odmítl dohodu o brexitu, následně i tvrdý brexit. Jak se k tomu stavíte?
Už to trvá přes dva roky. Upřímně, kdyby se mě někdo před dvěma lety zeptal, jak bude vypadat Británie dnes, neřekl bych toto. Bohužel Irsko je pouze v pozici pozorovatele. Velká Británie se rozhodla opustit EU a my to respektujeme. Za záležitosti Velké Británie nemůžeme, ale budeme podporovat další spolupráci. Je to teď na britské vládě, ta musí rozhodnout, co bude dělat. Jsem rád, že na půdě britského parlamentu byla schválena možnost odložení brexitu, aby nedošlo k divokému brexitu, čekáme však na plán Spojeného království, stejně jako zbytek Evropy.
LN: I tak ale vaše vláda musí být připravená na tvrdý brexit. Máte takové záložní plány?
Připravujeme se a jsme připraveni. Ve sněmovně před dvěma týdny jsme již prosadili zákony, které by se aktivovaly v případě brexitu bez dohody, a teď by je měl schválit senát.
LN: Jak se na tento scénář připravoval konkrétně váš rezort?
Museli jsme nachystat infrastrukturu na brexit bez dohody. Konkrétně pak naše letiště a přístavy kvůli otázkám obchodu, cel a daní. V případě tohoto scénáře bychom také zvýšili počty lidí v terénu. Ale myslím, že bychom se s tím dokázali vypořádat, kdyby došlo na tvrdý brexit.
LN: Který ze sektorů by podle vás tento scénář zasáhl nejvíce?
Ovlivní to všechny, ale pravděpodobně nejvíce zemědělství. Vláda je však připravená pomoci všem farmářům v případě krize. Spolupracujeme i s dalšími evropskými zeměmi, aby byl dopad na ekonomiku co nejmenší, ale ne jen na tu naši. Brexit bude mít dopad na ekonomickou situaci na celém světě.
LN: Vzhledem k faktu, že Severní Irsko v současnosti nemá svou lokální vládu, jak se vám spolupracuje na přípravách?
Snažíme se nenechat nikoho na holičkách. Naše vláda funguje, připravuje se na scénáře a snažíme se zastoupit i lidi ze severu, vést s nimi debaty a zjistit, jak si představují budoucí spolupráci oni.
LN: Existuje podle vás nějaká možnost, že by se Severní Irsko odtrhlo od Velké Británie a připojilo k Irské republice?
Touto otázkou se zabývá mnoho lidí a padla na ni řeč i ve sněmovně. Podle mého názoru je však příliš brzy na to, abychom tuto otázku řešili. Je před námi velké množství důležitých rozhodnutí a tím, že bychom do toho zatahovali další, by celý proces ještě pozdrželo. Raději bychom viděli funkční vládu v Severním Irsku. V současnosti udržuje klid na ostrovech Velkopáteční dohoda a nás zajímá, jak se bude muset měnit. Debaty o sjednocení by, myslím, nepřinesly nic dobrého. Možná později.
LN: Myslíte, že by se v případě obnovení tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem vrátily stejné nálady a živly, které v minulosti způsobily násilné nepokoje a vedly k uzavření Velkopáteční dohody?
Upřímně si myslím, že lidé se již přes to přenesli, že naše vztahy se natolik zlepšily, že by se násilí do ulic nevrátilo. Ale nikdy neříkejme nikdy. Jak jsem říkal, před dvěma lety by mě nenapadlo, že dojde na brexit a hle, kde jsme. Teď jsme v té nešťastné době, kdy se připravujeme na nejhorší a doufáme v nejlepší. Myslím, že by k nepokojům nedošlo, ale bude lepší, když to nebudeme muset zjišťovat.
