Za dva roky ruské vojenské operace v Sýrii jde o druhý bombardér tohoto typu, o který Rusko přišlo. Vedle toho ztratilo v syrské válce další letouny a vrtulníky, především ale umírají ruští občané. Oficiální údaje zahrnují do lidských ztrát pouze příslušníky ruské armády, kteří oficiálně v Sýrii plní vojenské úkoly na straně vojsk syrského prezidenta Baššára Asada. S včerejšími piloty ruské ministerstvo obrany přiznává čtyřicet padlých.
Jenže začátkem letošního roku agentura Reuters uvedla, že Rusko už ztratilo v syrské válce 76 svých občanů. I toto číslo je ale podle ruských investigativních novinářů příliš optimistické.
Problém spočívá v tom, že vedle pravidelné ruské armády působí v Sýrii – především na straně vládních vojsk – i další, polooficiální, soukromé nebo zcela nelegální formace, které naverbovaly tisíce ruských občanů. Tou nejvýznamnější je podle zjištění listu Nová gazeta Vagnerova soukromá vojenská společnost.
Ministerstvo obrany za „vagnerovce“ nenese žádnou odpovědnost
Tato miniarmáda se účastní nejsložitějších operací a je pověřována ochranou důležitých objektů. Nestojí o velkou mediální slávu, ale nedávno se jí nevyhnula. Dva Rusové zajatí bojovníky teroristického hnutí Islámský stát Roman Zabolotnyj a Grigorij Curkan jsou totiž příslušníky právě Vagnerovy roty.
Podle svědectví stanice Svoboda nejméně dvanáct mužů z této jednotky v poslední době padlo. Nejsou to ale jediné ztráty, které jdou mimo oficiální statistiky. Ministerstvo obrany totiž za „vagnerovce“ a jim podobné nenese žádnou odpovědnost, zdůrazňují důstojníci, kteří novinářům potvrdili, že soukromé jednotky mají značné ztráty, ale ve vojenských svodkách nefigurují. Stejně chybí i údaje o zraněných. V bojích o Palmýru například velel tankové rotě vagnerovců beznohý důstojník, bývalý plukovník ruské armády, který už v roce 2015 v Sýrii šlápnul na minu, ale do bojů se vrátil s protézou.
Velitelem soukromé armády je známý podplukovník v záloze Dmitrij Valerijevič Utkin, jenž dříve velel elitní brigádě vojsk speciálního určení Správy vojenské rozvědky. Mimořádně zkušený voják si ale svou slávu nevydobyl v Sýrii, nýbrž při obsazování ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 i později během bojů na Donbasu na východě Ukrajiny.
V září nebo říjnu 2015 se přesunul se svými muži do Sýrie, kde si největší zásluhy vysloužili při osvobozování Palmýry a Aleppa. Celkem působí v řadách Vagnerovy armády nejméně šest tisíc lidí, v Sýrii jich v současnosti bojuje asi 2800. Většina z nich sem byla přepravena vojenskými letouny ruské armády, a to přesto, že o nich ministerstvo obrany oficiálně nic neví.
