Bývalý oční chirurg Bašár Asad, syn bývalého dlouholetého prezidenta země Háfize Asada, je prezidentem Sýrie téměř 14 let, od července 2000. Hlavou státu je i více než tři roky po zahájení občanské války v zemi, která si od března 2011 vyžádala přes 150.000 mrtvých a miliony uprchlíků.
Válka v Sýrii neskončila ani přes snahu mezinárodního společenství a několikeré rozhovory. Na straně Asadova režimu je zejména Rusko, Čína či Írán (vojensky se na její straně angažuje od loňského února i libanonské šíitské hnutí Hizballáh), k rezignaci Asada opakovaně vyzvala opozice, USA, EU či členové Ligy arabských států.
Nejblíže velké konfrontaci byl Asad loni v srpnu po útoku chemickými zbraněmi v oblasti Ghúta jihovýchodně od Damašku, ze kterého se vzájemně vinily opozice i vládnoucí režim. Tehdy začalo plánování omezeného vojenského úderu, proti bylo ale zejména Rusko.
K tématu |
Začátkem letošního května se podařilo Asadovi po více než třech letech vypudit opoziční bojovníky z třetího největšího města v Sýrii Homsu (asi 160 km severně od Damašku), symbolu revoluce, což je vnímáno jako velké vojenské vítězství režimu v Damašku.
K tématu |
Podle odhadů by mohla Asadova vláda nyní kontrolovat na 40 procent území Sýrie, kde žije asi 60 procent obyvatel země. Pouze v těchto oblastech se budou konat volby.
Asad byl dvakrát zvolen v referendech (2000 a 2007), v nichž vždy získal více než 97 procent hlasů. Nová ústava z roku 2012 poprvé umožnila, aby se do voleb přihlásilo více kandidátů. Prezident je volen obyvatelstvem na sedm let.
Kontrola nad politikou
Po nástupu k moci v roce 2000 Asad částečně zreformoval ekonomiku (povoleny například soukromé banky), zpočátku si ale ponechal kontrolu nad politikou, kterou ovládala jeho stran Baas.
Sýrie pod Asadovým vedením se již před občanskou válkou dostala do mezinárodní izolace na základě obvinění USA, že se snaží destabilizovat Irák a Libanon. Asad protestoval proti americké invazi do Iráku v roce 2003, USA nato obvinily Damašek, že podporuje terorismus a vyvíjí zbraně hromadného ničení (Sýrie to popřela).
Další těžké období nastalo pro Asada po zavraždění libanonského expremiéra Rafíka Harírího v únoru 2005, do které byli údajně zapleteni vysocí syrští činitelé, což Sýrie vždy popírala. Masové demonstrace Libanonců a zahraniční tlak si v dubnu 2005 vynutily po téměř třech desetiletích odchod syrských vojsk z Libanonu.
Schválení nové ústavy
Asadova vláda v již probíhající válce zrušila v dubnu 2011 výjimečný stav, který v zemi platil od 8. března 1963 a výrazně potlačoval základní občanská práva. V únoru 2012 byla v referendu schválena nová ústava, která zrušila vedoucí úlohu vládnoucí strany Baas (zaveden pluralismus) a umožnila více kandidátů na prezidenta.
Loni Sýrie přistoupila na likvidaci svých chemických zbraní, která má být dokončena letos.
K tématu |
Šestnáctým prezidentem Sýrie se Bašár Asad stal v červenci 2000, měsíc po smrti svého otce Háfize Asada. V prezidentském referendu tehdy získal 97,3 procenta hlasů, v následném v květnu 2007 získal 97,6 procenta hlasů.
Bašár Asad se narodil 11. září 1965 v Damašku. Vystudoval medicínu na Damašské univerzitě a poté se čtyři roky (1988-1992) věnoval očnímu lékařství ve vojenské nemocnici v Tišrínu. Další dva roky studoval oční chirurgii v Londýně.
Jeho život se změnil 21. ledna 1994, kdy při automobilové nehodě zemřel jeho starší bratr inženýr Basil Asad, do té doby považovaný za nástupce otce v prezidentské funkci. Vrátil se do Damašku a vstoupil na vojenskou akademii ve městě Homs severně od Damašku. Působil jako velitel tankové brigády a velel republikánským gardám. V červnu 2000 se stal šéfem vládní strany Baas.
Asad je příslušník šíitské sekty alávitů a zajímá se o počítače, sport, koně či automobilismus. Od prosince 2000 je ženatý, má dva syny a dceru.
