Murat Arslan, který již ve vazbě strávil 22 měsíců, byl shledán vinným z členství v ozbrojené teroristické organizaci. Podle prokuratury totiž používal zakázanou komunikační aplikaci ByLock. Ta umožňuje posílat zakódované zprávy a vyšetřovatelé ji označují za hlavní komunikační nástroj Gülenových přívrženců. Arslan obvinění odmítá a tvrdí, že důkazy o tom, že aplikaci užíval, jsou vykonstruované, uvádí Anadolu.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy udělilo Arslanovi cenu, která od roku 2013 nese jméno bývalého prezidenta ČR, v roce 2017. Tehdy byl soudce již ve vazbě a v reakci na ocenění napsal, že v Turecku jsou systematicky porušována lidská práva.
Zabili by mě tam, Erdoganovi agenti by se o to postarali, bojí se turecká hvězda Londýna |
„Obracím se na vás z vězení v zemi, kde se postupně odsouvají stranou demokratické hodnoty, kde jsou umlčováni disidenti, kde jsou obránci práva, novináři a ti, kdo si přejí mír, označováni za teroristy,“ napsal soudce, který byl před svým zatčením předsedou nyní už rozpuštěného tureckého nevládního sdružení soudců a prokurátorů.
Zatýkání lidí označovaných za Gülenovy příznivce kvůli podezření z terorismu, narušení ústavního pořádku či pokusu o převrat je v Turecku od léta 2016 téměř na denním pořádku, celkem už bylo zadrženo na 220.000 lidí.
Opatření turecké vlády, která hnutí duchovního Gülena považuje za teroristickou organizaci, jsou ve světě terčem časté kritiky. Tvrdě dopadají hlavně na příslušníky armády, soudce, prokurátory, ale také na akademiky, obhájce lidských práv a novináře.
Gülen žije v exilu v USA a dlouhodobě odmítá, že by měl se zosnováním převratu cokoli společného.
