"Kdysi stabilní systém českých politických stran se, zdá se, narušil podle předlohy ne neznámé těm, kteří sledují politickou situaci v Bulharsku, pobaltských státech, Slovensku, Polsku a nejnověji ve Slovinsku," uvedl blog. "Tento vzor ale není výjimečný jen pro postkomunistickou Evropu, obdobné otřesy nedávno postihly také Rakousko, Itálii, Řecko, Nizozemsko a Izrael a rovněž řadu zemí v Asii a Latinské Americe," dodal.
Důvody vzestupu nových politických uskupení autor textu označuje za komplikované, protože souvisejí s politickým kontextem země a také s organizační strukturou upadajících stran a jejich nových rivalů, které je nahrazují.
Čas na voličskou rebelii
Česká republika je tak prý země, kde dozrál čas na voličskou rebelii proti starým stranám. Po jedné z nejmírnějších recesí mezi postkomunistickými státy během krize se zde růst obnovil naopak nejpomaleji. Problémem jsou také korupční případy na nejvyšších politických místech, které vyvrcholily skandálem zahrnujícím "sex, lži a politické pletichaření", což stálo premiéra Petra Nečase křeslo.
Blog rovněž upozorňuje na to, že v Česku byl více než desetiletí nejstabilnější stranický systém v zemích bývalého východního bloku a že čtyři nejsilnější strany tradičně získávaly přes 80 procent míst v parlamentu. "Ale v roce 2010 tuto matici narušily nové strany a stará uskupení skončila s nejslabším kombinovaným výsledkem od roku 1992," uvedl autor.
Rozpad starého vzoru nadále pokračuje a podle průzkumů by se zmíněná čtveřice stran dostala jen lehce nad 50 procent. Za zmínku podle blogu stojí i to, že pokles preferencí není symetrický, protože někteří ze starých matadorů mají větší voličskou základnu.
V USA volilo do sněmovny více lidí než při výběru prezidenta
Ve Spojených státech byla účast krajanů ve volbách do Poslanecké sněmovny větší než při výběru prezidenta před více než půl rokem, ve zbytku Ameriky byl zájem naopak spíš nižší. Vyplývá to z informací poskytnutých ČTK českými zastupitelskými úřady po skončení dvoudenních voleb a definitivním uzavření drtivé většiny volebních místností v USA, Kanadě, Brazílii a Argentině.
V USA šlo k volbám přes 540 voličů, z nichž necelá polovina využila voličských průkazů, sdělil telefonicky po uzavření volebních místností na východním pobřeží tajemník českého velvyslanectví ve Washingtonu Martin Pizinger.
Dodal, že to bylo více než v předchozí prezidentské volbě, kdy se počet voličů přehoupl přes 500, i než v parlamentních volbách v roce 2010, kdy bylo hlasujících méně než 500.
Velký zájem mladých voličů
Jen v New Yorku hlasovalo během dvou volebních dnů přes 280 lidí, z toho nadpoloviční většinu tvořili občané využívající voličské průkazy. "Příjemným zjištěním byl velký zájem zejména mladých voličů," upozornil generální konzul v New Yorku Martin Dvořák. V Chicagu volilo přes 80 osob. Bylo to o třetinu více než v prezidentské volbě, podotkla konzulka Milana Ličková.
Volby pokračují
V Kanadě projevilo zájem vhodit hlasovací lístek do volební urny skoro 140 lidí, z toho 59 v metropoli Ottawě a 79 v Torontu. V obou případech byla účast zhruba stejná nebo o něco nižší než při letošní prezidentské volbě. Menší zájem projevili Češi v zahraničí o volby do sněmovny v Brazílii a Argentině, kde se jich nesešlo dohromady ani 50.
Zatímco na americkém kontinentu již hlasování skončilo, jinde v zahraničí stejně jako v Česku pokračuje. Například v Belgii v Bruselu, sídle evropských institucí i Severoatlantické aliance, přišlo podle Hany Peškové z konzulárního úseku velvyslanectví v pátek volit přibližně 430 lidí.
"Dnes ráno je to pozvolnější, zatím dorazilo okolo tří desítek voličů," řekla Pešková ČTK krátce před 10:00. Většina voličů je v Bruselu zapsána na voličský seznam. Lidí, kteří přišli s voličským průkazem, je podle Peškové ale také poměrně dost. Na seznamu je zapsáno 733 lidí.
