Podle Židů Hamás používá právě tento kamuflovaný podzemní labyrint jak pro pašování materiálu včetně zbraní, tak pro operativní přesuny bojovníků a vojenského materiálu během konfliktů.
Do uzávěrky článku byl za pondělí z Gazy hlášen „jen“ jeden mrtvý, celkem jich je od počátku konfliktu již 198. V palbě raketami na izraelské území pokračoval i Hamás, podle údajů Židovského státu ale útoky byly slabší než o víkendu. Na izraelské straně bylo mrtvých dosud celkem deset.
Americké dilema na Blízkém východě
Čína zařizuje mír, Izraeli a Palestině se nabídla jako mediátor rozhovorů. Chce jen zvýšit vliv, reagují analytici |
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v minulých dnech opakovaně zdůrazňoval, že „operace potrvá nějakou dobu“ a odmítá začít jednat o příměří s tím, že „Stát Izrael dosud nedosáhl potřebných cílů“. Přesto přibývá náznaků, že diplomatické úsilí s cílem konflikt brzy urovnat za oponou již běží. Má to ale své limity.
  |
Leccos naznačuje postupná změna postoje USA, hlavního spojence Izraele. Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který je na cestě po Evropě, v pondělí z Dánska vyzval obě strany k ochraně životů civilistů s tím, že Spojené státy „intenzivně pracují na zastavení násilí“. Americký šéfdiplomat Blinken také vyzval Izrael, aby řádně vysvětlil důvod, proč jeho nálet v sobotu zničil mrakodrap v Gaze, kde se nacházely mimo jiné kanceláře globálních mediálních společností pokrývajících současný ozbrojený konflikt.
Izrael zesílil bombardování Gazy, za noc vypálil sto raket. S ostřelováním pokračuje i Hamás |
Izraelská armáda se útok snaží ospravedlnit tím, že se v budově mělo nacházet také zázemí Hamásu; majitel objektu však něco takového bezprostředně po zničení stavby popřel.
Američané nejsou podle řady názorů ve snadné pozici a musí brát v úvahu i řadu jiných faktorů než jen přání svého spojence v Tel Avivu – přičemž nitky se hned z několika směrů sbíhají v Teheránu.
Prezident Joe Biden je každým dnem pod stále větším tlakem levicové části své Demokratické strany, aby přiměl Izrael k příměří a tím ukončil nárůst počtu civilních, zejména palestinských obětí.
Někteří analytici ovšem míní, že Biden ještě nechá Izraeli přinejmenším několik dní na ničení infrastruktury Hamásu v Pásmu Gazy. Zmíněné radikální palestinské hnutí je totiž podle všeho financované a zásobované zbraněmi zejména z Íránu – toho Íránu, s nímž američtí emisaři již několik měsíců nepřímo vyjednávají o obnovení takzvané jaderné dohody.
Ta měla původně za cíl pod přísnou mezinárodní kontrolou limitovat jaderné aktivity Íránu na civilní účely výměnou za zrušení většiny ekonomických sankcí proti Teheránu; Bidenův předchůdce, republikán Donald Trump, však USA z dohody jednostranně vyvázal a tím se celý systém de facto zhroutil.
„Pokud by se v dohledné době dospělo k obnovení jaderné dohody a Hamás by mezitím nebyl dramaticky oslaben, dostaly by se USA do nepříjemného morálního dilematu (…) Ve formě zrušení sankcí by Teherán získal miliardy dolarů a část z nich by jistě použil k financování svých spojenců včetně Hamásu – Spojené státy by se tím nepřímo staly sponzorem terorismu,“ upozorňuje na složitou pozici USA Jonathan Schantzer z americké konzervativní Nadace na obranu demokracie.
Tlak ze severu
Obnovení jaderné dohody patří k zahraničním prioritám Bidenovy administrativy. Tel Aviv ovšem něco takového rezolutně odmítá s tím, že smlouva prý má být pouze pláštíkem, pod nímž se Írán – hlavní nepřítel Izraele – bude snažit domoci jaderných zbraní, což prý Židovský stát „nikdy nepřipustí“. Izrael sám přitom již mnoho let disponuje přinejmenším několika desítkami, spíše však stovkami jaderných hlavic.
Izraelská armáda podnikla dosud nejtvrdší nálety na Gazu, zaútočila i na dům šéfa Hamásu. Nejméně 42 mrtvých |
Židovský stát sice loni pod americkou patronací normalizoval své vztahy s některými arabskými státy – nejvýznamnější je zatím dohoda se Spojenými arabskými emiráty –, v bezprostředním okolí ale pro Izrael už vývoj tak příznivý nebyl.
V syrské občanské válce totiž de facto zvítězila strana prezidenta Baššára Asada, dlouhodobě podporovaná opět Íránem, a na sousedním syrském území nyní operuje větší počet íránských vojenských poradců.
A do třetice je tu šíitské hnutí Hizballáh, rovněž sponzorované Teheránem, jehož hlavní základnou je Libanon. Hizballáh se Izraeli „připomněl“ v minulých dnech, kdy se rozčilený dav propalestinských demonstrantů pokusil překonat plot na libanonsko-izraelské hranici. Při zásahu izraelské armády přišel o život jeden člen Hizballáhu a zraněna byla řada dalších.
