„Česká republika může v relativně krátké době poskytnout několik středních bojových letadel, která jsou vysoce účinná v boji proti dronům, a věřím, že se nám podaří tuto záležitost rychle a úspěšně vyřešit,“ řekl Pavel na tiskové konferenci se Zelenským.
Prezident Pavel neuvedl žádné podrobnosti. Před dvěma lety však řekl, že české podzvukové bojové letouny L-159 by mohly být převedeny na Ukrajinu, která již téměř čtyři roky bojuje proti rozsáhlé ruské invazi. Zároveň dodal, že Praha by mohla dodat systémy včasného varování, jako jsou pasivní radary.
Novější model L-39NG společnosti Aero Vodochody, nyní prodávaný pod názvem L-39 Skyfox, je dalším českým podzvukovým bojovým letounem, který lze konfigurovat pro výcvikové a lehké bojové úkoly. Společnost Aero obnovila sériovou výrobu a první sériový letoun absolvoval svůj první let v dubnu 2023.
O tom, že by Česká republika mohla Ukrajině poskytnout tyto novější stíhačky informace prozatím nejsou, a to i vzhledem k tomu, že bojové letouny L-39NG jsou v současné době vázány na pražské výcvikové středisko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Obvykle je udělován občanům Ukrajiny i cizím státním příslušníkům za vynikající služby ukrajinskému státu a národu.
Pavel zároveň ocenil, že muniční iniciativa, která podle něj zajišťuje polovinu dodávek munice ukrajinské armádě, pokračuje i s nástupem nové vlády.
Česká armáda disponuje 24 letadly L-159 v jednomístném a dvoumístném provedení, která se používají pro výcvik a podporu pozemních sil. Hlavnímí bojovými letouny však jsou 14 švédských letounů Saab JAS-39 Gripen. Na cestě jsou také 24 amerických stíhaček F-35 s dodáním po roce 2030.
Na muniční iniciativě spolupracuje Česko zejména s Nizozemskem a Dánskem. Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) na munici pro Ukrajinu dárci věnovali 100 miliard korun, Česko přispělo dvěma až třemi miliardami korun.
Nová vláda po svém zvolení i přes odpor některých svých členů zachovala muniční iniciativu. Stát na ni však už nepřispěje.
16. ledna 2026 |
