V uplynulých týdnech se objevila řada zpráv o nové směrnici Evropské unie o autorských právech na jednotném digitálním trhu. Italská Wikipedia v úterý na prostest proti direktivě projednávané v Evropském parlamentu znepřístupnila své stránky běžným uživatelům. S vysvětlením, že směrnice vážně ohrozí otevřenost internetu i existenci samotné Wikipedie.
Europoslanci nepodpořili sporný návrh pravidel o autorských právech |
„Na sociálních sítích nebude možné sdílet zpravodajské články, nepůjde je najít pomocí vyhledávače; i existence samotné Wikipedie bude ohrožena,“ tvrdili zástupci internetové encyklopedie. Podobné argumenty měli i zástupci české pirátské strany během nedělních protestů proti direktivě. Vyostřená situace může vést k dezinformacím. Europoslankyně Virginie Rozierová varovala před vyhrocováním situace. Novinářům řekla, že poslanci dostávají i výhrůžky smrtí.
Co tedy je, a co není pravda? Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky.
Proč vznikla směrnice o autorských právech?
Návrh směrnice, který Evropská komise předložila už v roce 2016, dává vydavatelům ochranu jejich děl podobnou té, jakou mají na internetu hudebníci nebo filmaři. Autorům jakéhokoliv textu, fotografie či videa na internetu umožní kontrolovat, co se s jejich výtvorem děje, a vymáhat své právo, pokud se někdo snaží na jejich díle vydělat. Zároveň donutí velké společnosti s autory sdílet zisk, který na jejich autoru vydělají.
Na koho bude mít směrnice dopad?
Zasáhne primárně velké společnosti, jako je Google nebo Facebook, které vydělávají na sdílení a promování cizího obsahu. Nově schvalovaná směrnice obsahuje dva zásadní články, které obě strany, tedy vydavatelé a sdílející platformy, řeší.
Článek 11 nutí evropské státy, aby zajistily, že výsadní právo rozmnožovat, kopírovat a chránit svá díla budou mít autoři textů. Vydavatelé mají mít navíc nárok na spravedlivý podíl ze zisku. Článek 13 pak říká, že platformy se sdíleným obsahem (např. Facebook) musí zajistit, že nikdo nebude vydělávat na cizím díle, včetně jich samotných.
Budou rozhodovat algoritmy, které automaticky smažou problematický obsah?
Nikoliv. Ve směrnici je uvedeno, že platformy (tj. například sociální sítě) musí nejprve propojit autora s člověkem nebo institucí, kteří jeho obsah sdíleli, aby společně našli ideální způsob řešení. Výsledné řešení má být „vhodné a přiměřené“.
Budeme moci i nadále sdílet odkazy a obrázky na Facebooku?
Ano. Směrnice totiž sdílení nezakazuje. Bude možné sdílet veškerý obsah, pokud na něm nebude sdílející vydělávat. Podle autorů směrnice je „nezbytné zajistit, aby autoři a nositelé práv získávali spravedlivý podíl z hodnoty, která je vytvářena užitím jejich děl.“ Jinak řečeno, aby na publikaci nevydělával někdo jiný než autor, popřípadě, aby autor získal podíl ze zisku.
Budeme nějak penalizováni za sdílení obsahu, který jsme nevytvořili?
Podle návrhu maximálně tím, že bude po debatě s autorem nepůvodní příspěvek stažen. Detaily však bude upravovat konkrétní zákon v dané zemi, který bude muset přijmout případně i v pozměněné formě český parlament.
Budeme moci citovat z něčího díla bez jeho svolení?
V akademických pracích bez problémů. Ze směrnice jsou totiž vyjmuty akademické a vzdělávací instituce, stejně jako knihovny, nebo instituce zachovávající kulturní dědictví členských zemí EU.
Představuje směrnice problém pro autory memů, satirických příspěvků apod.?
Ne. Dosavadní autorská práva směrnice neupravuje, původní díla se tedy mohou nadále citovat, parodovat, mohou na ně vznikat satiry apod.
Komu se směrnice nezamlouvá?
Dosud většina příjmů ze související reklamy z publikace díla putuje k technologickým firmám, jako je právě Google, Facebook či Twitter. Právě těm se nová směrnice nezamlouvá, jelikož jim ukrojí z jejich zisků, o které se budou muset dělit s autory. V Česku proti direktivě EU protestuje například firma Seznam.cz, podle níž směrnice povede k omezení přístupu ke zpravodajskému obsahu.
Co se bude dít, pokud europarlament směrnici schválí?
Poté budou moci zástupci výboru Evropského parlamentu jednat se zástupci vlád členských zemí a Evropské komise o její finální verzi, kterou budou muset státy přijmout. Jednotlivé země budou moci v rámci evropské legislativy vytvořit i další výjimky ze zákona. Jak však čtvrteční hlasování dopadne, si nikdo netroufá odhadovat.
