„Naši lidé pracují (na Západě) v podmínkách, které lze jen stěží nazvat lidskými. Čelí neustálým problémům a hrozbám fyzických útoků. Hlavní je, že tam není práce od té doby, co se Evropa rozhodla uzavřít a zastavit s námi jakoukoli hospodářskou spolupráci,“ řekl Lavrov podle TASS na setkání s vysokoškolskými absolventy přijatými do ruských diplomatických služeb.
Podle Lavrova přesune Rusko těžiště své diplomacie do zemí, které jsou připraveny s ním spolupracovat na „rovnoprávném a oboustranně výhodném základě“. Pozornost Moskvy podle něj vyžadují zejména země takzvaného třetího světa v Asii, Africe a Latinské Americe.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a četná podezření ze špionáže vyhostily západní země v posledních měsících stovky ruských diplomatů. Moskva reagovala zpravidla recipročními opatřeními.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu odmítá použít výraz válka. Místo toho mluví o „speciální vojenské operaci“, jejímž cílem má být odzbrojení a denacifikace Ukrajiny. Ruská strana dlouhodobě prohlašuje, že se snaží zbavit sousední zemi nacistů, kteří měli v minulých letech páchat na civilistech zločiny.
Ruský prezident Vladimir Putin při oznámení invaze na Ukrajinu podle agentury TASS řekl, že se po výzvě vůdců separatistických republik na Donbasu rozhodl provést „zvláštní vojenskou operaci“.
„Jejím cílem je chránit lidi, kteří byli vystavováni šikaně a genocidě ze strany kyjevského režimu po dobu osmi let, a za tímto účelem usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny a také postavit před soud ty, kteří spáchali četné krvavé zločiny proti civilistům, včetně občanů Ruské federace,“ uvedl Putin 24. února.
