Klenot íránského ropného exportu v plamenech. Útoky USA na Charg děsí i Čínu

Autor: ,
  15:52
Jádro íránského ropného hospodářství, korunní klenot, srdce íránské ekonomiky. Tak média referují o korálovém útesu v Perském zálivu, jímž proudí téměř veškerá íránská ropa a který v noci na sobotu bombardovali Američané. Neklidní z vývoje na Blízkém východě jsou v Číně i Japonsku. Ale nejen tam, další vývoj v Chargu může ovlivnit i další země, které jsou velice závislé na blízkovýchodní ropě.

Americký prezident Donald Trump na síti Truth Social napsal, že údery na íránském ostrově Charg, který je klíčovým centrem pro vývoz ropy, byly jedny z nejničivějších náletů „v dějinách Blízkého východu“ a zcela zničily veškeré vojenské cíle na ostrově.

„Rozhodl jsem (prozatím) nezničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově. Pokud by však Írán nebo kdokoli jiný podnikal jakékoliv kroky, které by narušily volnou a bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem, okamžitě toto rozhodnutí přehodnotím,“ napsal Trump. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

Podle íránské tiskové agentury Fars zatím zmiňovaná ropná infrastruktura skutečně poškozena nebyla. Na ostrově o rozloze 20 kilometrů čtverečních nicméně zaznamenali nejméně 15 explozí a údery zasáhly protivzdušnou obranu, námořní základnu, hangár pro helikoptéry i kontrolní věž letiště.

Americká televizní stanice CNN ověřila záběry zveřejněné Bílým domem a potvrdila zasažení ostrovního letiště a tamní přistávací dráhy. Americký deník The Washington post pak cituje Trumpova poradce Michaela Rubina, který se podle deníku podílel na tom, aby přesvědčil šéfa Bílého domu o nutnosti útoku na ostrov. Podle Rubina bombardování „připravuje půdu pro obsazení ostrova“, pokud by Trump vydal příslušný rozkaz.

Íránské ozbrojené síly v reakci na Trumpova slova uvedly, že jakýkoliv útok na íránskou energetickou infrastrukturu povede k útokům na infrastrukturu ropných společností, které v regionu spolupracují se Spojenými státy.

„Pokud by Američané udeřili také právě na ropnou infrastrukturu ostrova, íránská ekonomika se zhroutí na roky,“ napsal redakci iDNES.cz hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Teherán nechává proplout prakticky jen svá plavidla – případně třeba indická. Zhusta jde o lodě, které vezou náklad právě z Chargu, často do Číny. Na Chargu se sbíhají ropovody z íránských ropných polí, načež je tam ropa uskladněna, než ji naloží na supertankery, aby mohla putovat hlavně do Číny,“ dodal.

Neklidná je nejen Čína a Japonsko

Právě Peking je dle expertů vývojem na Blízkém východě velmi znepokojený, neboť z tohoto regionu k asijské velmoci proudí téměř polovina jejích veškerých importů ropy, konkrétně z Íránu pak 11 procent. A „potí se“ také Japonsko, které od zemí Perského zálivu kupuje téměř veškerou svou ropu.

To je s nadsázkou řečeno vidět i na zdravotním stavu běžně čilé japonské premiérky Sanae Takaičiové, kterou nedávno zachytily kamery, jak bojuje se svým tělem a nemůže se zvednout z křesla při projevu v parlamentu.

Obavy z dlouhodobějšího narušení dopravy v Hormuzském průlivu pak v celosvětovém kontextu vedly k výraznému nárůstu cen ropy. Severomořská ropa Brent uzavřela páteční obchodování nad 103 dolary za barel. Za týden zdražila o více než 11 procent.

Útok na Írán 2026

Neil Quilliam z britského think-tanku Chatham House deníku The Guardian před několika dny řekl, že po útoku na ostrov Charg by se mohly ceny ropy vyšplhat až ke 150 dolarům za barel.

Pro srovnání, v důsledku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se ceny ropy dostaly maximálně ke 130 dolarům za barel. Kovanda upozornil, že cena pohonných hmot v Česku tehdy vzrostla do blízkosti 50 korun za litr. „Takový cenový vývoj v ČR by se tedy mohl zopakovat, pokud nakonec Američané na Charg udeří plošněji – nejen na tamní vojenské cíle,“ doplnil.

Samotný Írán disponuje i dalším ropným terminálem v Jasku, který leží v Ománském zálivu, mimo Hormuzský průliv. Terminál Íránci otevřeli v roce 2021 a před vypuknutím konfliktu jej využívali jen v omezené míře. V posledních týdnech se stal klíčovou alternativou k terminálu v Chargu. Má však omezenou kapacitu – dokáže naložit přibližně jeden milion barelů denně, což je polovina kapacity v Chargu.

Samotný ostrov Charg byl cílem útoků už v dávných letech. V letech 1984 a 1985 v dobách íránsko-irácké války irácké bombardéry zaútočily na ostrov a lodě obsluhující jeho přístavy. Aby narušily hlavní ekonomickou tepnu Íránu.

Ostrov Charg (červeně) a terminál v Jasku (modře)

Ostrov Charg (červeně) a terminál v Jasku (modře)

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.