Vzájemný a bezpodmínečný klid zbraní. Izrael schválil příměří, které ukončí konflikt s Gazou |
Jedenáctidenní válka, která si vyžádala přes 250 mrtvých (z toho naprostou většinu na palestinské straně), znamenala v Izraeli pauzu i pro vyjednávání o příští vládě. O víkendu se sice rozhovory obnovily, ale vypadá to, že nejistota dost možná potrvá ještě hodně dlouho.
„Netanjahuova rozhodnutí byla silně ovlivněna jeho posedlostí kultem osobnosti… Nepamatuji si, že by někdy Izrael předvedl takovou slabost a nedostatek rozhodnosti,“ napsal včera na sociální síti Naftali Bennett.
  |
Od šéfa pravicové koalice Jamina to byl dosud nejsilnější útok na premiéra Benjamina Netanjahua. Tomu v Izraeli nejen Bennett – považovaný za možný rozhodující jazýček na vahách ve vyjednávání o vládě – vyčítá, že na příměří s Hamásem prý přistoupil příliš brzy. Měl tak podle něj učinit až poté, co by se prostřednictvím leteckých útoků podařilo palestinské radikály oslabit ještě víc.
Další volby na obzoru
Ukazuje se tak, že válka s Hamásem ještě zvýšila již tak značnou politickou nestabilitu v židovském státě. Po nerozhodných volbách na konci března (šlo o již čtvrté předčasné hlasování za necelé dva roky) aktuálně probíhá druhý pokus o sestavení nového kabinetu. V tom prvním na základě pověření od izraelského prezidenta neuspěl právě Netanjahu a většina tamějších analytiků dává teď jen malé šance na úspěch Jairu Lapidovi, šéfovi centristické strany Ješ Atid.
Lapidovi vyprší lhůta na zajištění podpory stran s nadpoloviční většinou poslanců již 2. června. Válka v Gaze jej ovšem prakticky připravila o možnost byť jen tolerance ze strany některé z arabských stran, neboť přistoupit na něco takového je nyní mezi Židy nepředstavitelné. Lapidovy naděje na úspěch tak i z prostého pohledu volební aritmetiky vypadají nereálně.
Podle listu The Jerusalem Post se již v Knesetu (parlamentu) rozbíhají zákulisní sondáže na třetí a poslední pokus o nový kabinet. Když totiž Lapid neuspěje, začne běžet 21denní lhůta, během níž kterýkoli poslanec 120členného Knesetu může prezidentovi donést podporu alespoň 61 poslanců, a stát se tak novým předsedou vlády. Pokud by se to nepodařilo, musely by se konat další volby.
Příměří, které je mezi Izraelem a Hamásem v platnosti od noci ze čtvrtka na pátek, do uzávěrky Lidových novin obě strany dodržovaly. O tom, že atmosféra zůstává napjatá, však svědčí další střety v Jeruzalémě, k nimž došlo nejen v pátek, ale i včera.
Napětí v Jeruzalémě trvá
Izraelské úřady totiž včera po 20 dnech opět umožnily vstup na Chrámovou horu, kde se nachází mimo jiné jedna z nejposvátnějších mešit islámského světa al-Aksá, také Židům. Na posvátnou půdu vstoupily desítky osob židovského vyznání včetně několika rabínů, kteří na místě vykonali modlitby.
Izrael mění přístup vůči Pásmu Gazy. Od nynějška bude provádět preventivní útoky na Hamás |
Palestinská tisková agentura WAFA informovala, že Židé se na chrámovou horu vydali jen několik málo hodin poté, co izraelská policie silou zasáhla proti Palestincům, kteří přišli do al-Aksá na ranní pobožnosti.
Podle Hody Abdel-Hamídové, reportérky katarské televize Al-Džazíra, se včera „napětí dalo krájet“. „Mezi Židy, mířící na Chrámovou horu, je mnoho ortodoxních Židů, kteří jsou obklopeni po zuby ozbrojenými izraelskými vojáky,“ popisovala.
Předchozí střety mezi muslimskými věřícími a izraelskou policií na Chrámové hoře podstatnou měrou přispěly k rozhoření války mezi Izraelem a Hamásem. Z vyprovokování násilností se vzájemně obviňují obě strany.
