Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Už sedm zemí tuto myšlenku veřejně nepodporuje,“ řekl tento představitel agentuře pod podmínkou zachování anonymity. Dodal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestoval do Bruselu, aby na čtvrtečním summitu EU své evropské spojence přesvědčil, že je potřeba zmrazená aktiva ruské centrální banky využít na pomoc Kyjevu.
První verze Trumpova plánu na ukončení konfliktu na Ukrajině, zveřejněná koncem listopadu, navrhovala předat část těchto aktiv Spojeným státům a Rusku na různé projekty, připomněla AFP.
Summit EU by měl mimo jiné rozhodnout o budoucí finanční podpoře Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské agresi. Klíčové je, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné aktivy ruské centrální banky v celkovém objemu asi 210 miliard eur, která EU zablokovala po ruské invazi na Ukrajinu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje plán na využití zmrazených ruských aktiv k poskytnutí úvěru Kyjevu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) v příštích dvou letech.
Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Výhrady k této variantě ale stále mají také Maďarsko, Slovensko či Česko přes řadu jednání a snah o vyřešení jejich námitek. K Belgii se pak se svými výhradami minulý pátek připojily Itálie, Bulharsko a Malta.
Využití reparační půjčky
Podle italské premiérky Meloniové musí mít využití zmrazených ruských aktiv pevný právní základ. Pouze tehdy s tímto postupem Itálie souhlasí. Pokud by právní základ nebyl stabilní a Rusko by bylo schopno napadnout využití svých zmrazených financí na pomoc Ukrajině, bylo by to pro Moskvu její první vítězství, míní italská premiérka.
Meloniová uvedla, že je nutné objasnit možná rizika spojená s využitím zmrazených ruských aktiv, zejména ta spojená s reputací, odvetnými opatřeními nebo novými břemeny pro národní rozpočty. Itálie již minulý týden společně s Bulharskem a Maltou ve společném prohlášení vyzvala Evropskou komisi, aby prozkoumala „alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky“.
Evropská komise navrhla od minulého summitu další možnosti financování napadené země, například půjčku od Evropské unie. Ta by ale musela být schválena jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny.
Podle komise a například i podle Německa je tak stále jedinou reálně možnou variantou využití reparační půjčky, kde by po rozhodnutí summitu následně stačilo schválení kvalifikovanou většinou.
Nový český premiér Andrej Babiš při příjezdu na předsummitovou schůzku lídrů frakce Patrioti pro Evropu zopakoval, že peníze pro Ukrajinu by se měly najít jinak než využitím zmrazených ruských aktiv. Slovenský premiér Robert Fico ve středu řekl, že tyto peníze by měly být použity především na obnovu Ukrajiny, a zopakoval, že na summitu nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na cestě do Bruselu podle deníku The Guardian prohlásil, že zabavení ruských aktiv na financování Ukrajiny by se rovnalo vyhlášení války.
