Syrští Kurdové zároveň rovněž v sobotu oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým prezident Ahmad Šara uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
Armáda ve státní televizi sdělila, že má plnou vojenskou kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana, která leží několik desítek kilometrů východně od Halabu (Aleppa) a která při ofenzivě koncem předloňského listopadu ovládla SDF, uvedla agentura SANA. Dva vojáci byli zabiti a další zraněni při střetech, když vstupovali do města Maskana.
Armáda postupuje do dalších měst na severu země. Kurdské síly podle agentury AFP vyhlásily zákaz vycházení v provincii Rakka kvůli rychlému postupu armády. Podle stanice Al-Džazíra došlo k dalším intenzivním střetům mezi jednotkami SDF a vládními silami jižně od města Tabka v provincii Rakka.
Jednotky SDF v sobotu vydaly prohlášení, ve kterém podle Al-Džazíry uvedly, že řada jejich bojovníků zůstala obklíčena v městech, která byla dobyta syrskou armádou. Podle nich to představuje porušení dohody, která stanovila 48hodinovou lhůtu pro stažení a vyžadovala záruky bezpečného průchodu.
Obsazení dvou ropných polí
Syrské síly rovněž v sobotu také obsadily dvě ropná pole na severu země, Súfján a Saurá. Kurdští bojovníci přitom stále ovládají některá z největších syrských ropných polí v severní provincii Dajr az-Zaur. Syrská vláda tvrdí, že tato pole musí být spravována ústředními orgány.
Boje mezi syrskou armádou a kurdskými silami v oblasti Halabu vypukly začátkem tohoto měsíce, když syrská armáda začala ostřelovat kurdské čtvrti města Halab, které před tím označila za vojenské zóny. Pro odchod civilistů zřídila humanitární koridory. Syrská armáda minulý týden kurdské jednotky z tohoto města vytlačila, přičemž boje přinutily asi 155 tisíc lidí, aby opustili své domovy.
Šara se stal prozatímním prezidentem loni v lednu poté, co v prosinci 2024 jeho islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) s dalšími povstalci svrhlo prezidenta Bašára Asada, který v zemi vládl od roku 2000.
O ukončení jeho autoritářského režimu se snažila různá povstalecká hnutí v občanské válce od roku 2011. Šarova vláda loni nařídila rozpuštění těchto ozbrojených skupin a jejich začlenění do nových bezpečnostních složek státu.
SDF se tomu ale vyhýbají, navzdory tomu, že loni v březnu podepsaly s vládou dohodu o integraci ozbrojenců SDF do vládních složek. Dohodu se ale nepodařilo naplnit, stejně jako obdobnou dohodu z října.
SDF během občanské války dobyly rozsáhlá území v severní a severovýchodní Sýrii, včetně ropných a plynových polí, a vytvořily tam de facto autonomii, kterou ale neuznala Asadova vláda a ani ta současná.
SDF byly hlavním spojencem mezinárodní koalice vedené Spojenými státy, jíž pomohly na území Sýrie porazit teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Ta má ale stále v zemi buňky, které tam útočí a proti nimž koalice vedená USA dál bojuje společně s novým vedením Sýrie.
Uznání kurdštiny
V pátek vydal Šara dekret, jímž uznal práva Kurdů v Sýrii. Mimo jiné potvrdil kurdštinu za úřední jazyk, který se může vyučovat ve školách v oblastech s významným zastoupením této menšiny, a označil za oficiální státní svátek nourúz - Nový rok, který Kurdové slaví v březnu.
Kurdská správa však ve stejný den prohlásila, že dekret je nedostatečný a že ho považuje pouze za první krok. Chce, aby práva Kurdů byla chráněna v ústavě, nikoli jen dočasnými dekrety.
V Sýrii platí od loňského března prozatímní ústava, kterou na přechodné období pěti let sepsal výbor vytvořený Šarovou vládou. Formálně zaručuje oddělení zákonodárné a výkonné moci, ale podle kritiků dává příliš velké pravomoce prezidentovi.
Kurdové žijí zejména v jihovýchodním Turecku a také v sousedním Iráku, Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu, jediné autonomní území s uznanou vlastní správou mají od začátku 90. let minulého století na severu Iráku.
