10. července 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Válka zasela v Bosně militantní islám. Radikálové proudí z Balkánu na Blízký východ

Bosenská policie zatýká islámského radikála. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bosenská policie zatýká islámského radikála. | foto: Reuters

SARAJEVO/PRAHA Dvacet let od konce války se Bosna a Hercegovina potýká nejen se zoufalou ekonomickou situací a všudepřítomnou korupcí, ale rovněž s hrozbou islámského extremismu. Tápající země skýtá ideální prostředí pro verbíře z řad džihádistů.

Víc než čtyřicetiprocentní nezaměstnanost, zejména mezi mladými, jeden z nejnižších hrubých domácích produktů mezi evropskými zeměmi – to jsou dva ekonomické ukazatele, které společně s prakticky nefunkční státní správou, vycházející z bezmála dvacet let starého uspořádání daného Daytonskou mírovou dohodou, charakterizují dnešní Bosnu a Hercegovinu víc než cokoliv jiného. Jsou to šrámy, které na ní zanechala válečná 90. léta, nejkrvavější konflikt na půdě Evropy od druhé světové války. 

Hornatá balkánská země si z té doby ale nese ještě přinejmenším jedno břímě – existenci skupin islámských fundamentalistů, kteří v kontextu vzestupu takzvaného Islámského státu v Iráku a Sýrii představují značnou bezpečnostní hrozbu.

Tristní ekonomická situace Bosny totiž skýtá ideální prostředí pro verbíře v jejich řadách. „V ozbrojených konfliktech obecně je nespokojenost mladého člověka, jenž se nemůže realizovat, často motivem. Nejčastěji je bojovníkem mladý nezaměstnaný muž,“ říká politolog Tomáš Šmíd z Masarykovy univerzity.

Z žádné jiné evropské země dnes neodchází v poměru k počtu obyvatel do Sýrie a Iráku tolik sympatizantů islámských radikálů jako právě z Bosny. Respektovaný londýnský Institut pro výzkum radikalizace ve své studii počátkem tohoto roku odhadoval, že na 3,9 milionu obyvatel Bosny připadá asi 330 těch, kteří se přidali k sunnitským extremistům. Ze skoro třikrát tak lidnaté Belgie, která v tomto výčtu figuruje rovněž v horních příčkách, je to přitom podle odhadů asi 440. Az 66milionové Francie to zkraje roku bylo asi 1200 lidí.

Emblémy islámského extremismu na domě v bosenské obci Gornja Maoča.
Vlajky a nápisy odkazující na extremistické hnutí Islámský stát v bosenské obci...

Džihádisty dřív neznali

Dvojice badatelů ze sarajevské Fakulty politologie sice číslo udávající počet islámských radikálů opouštějících Bosnu nedávno zpochybnila s tím, že jde pouze o hrubý odhad a není možné přesně jednotlivé osoby dohledat. Prokazatelně se jim však podařilo potvrdit odchod nejméně 192 dospělých a 25 mladistvých. S víc než dvěma sty krajany bojujícími na straně islamistů v Iráku a Sýrii tak nadále zabírá Bosna společně s Kosovem i tak přední příčky.

Militantní islám byl přitom pro bosenskou, většinově sekulární muslimskou populaci až do 90. let prakticky neznámým jevem. To se ovšem změnilo, když během válečných let ozbrojené snahy muslimů o nezávislost proti Srbům a Chorvatům podpořilo na několik set islámských fundamentalistů, bojovníků a propagandistů, zpravidla z Blízkého východu a Afriky. „V situaci, kdy měli Srbové i Chorvati populační i zbrojní převahu, a Alija Izetbegović (někdejší lídr bosenských muslimů – pozn. red.) za sebou poměrně dlouhou dobu neměl nikoho, byl vděčný za pomoc kohokoliv,“ objasňuje tehdejší realitu Šmíd.

Bojů se tak vedle regulérní armády a polovojenských jednotek na straně muslimů účastnila i zvláštní brigáda cizích ozbrojenců. Kolik jich přesně tehdy bylo, není jasné. Odhady se pohybují v rozmezí od 300 do 6000 bojovníků. Až několik stovek těchto bosenských mudžahedínů, jak byli označováni, v zemi zůstalo i po konci války v roce 1995. Dostali občanství a usadili se, mnozí se i oženili s místními ženami.

To však neznamená, že by s koncem války jejich aktivita opadla. Už nejméně po dekádu je pro bezpečnostní složky ohniskem možných problémů obec Gornja Maoča na severovýchodě země, kde se poměrně početná skupina někdejších mudžahedínů usídlila. Policie tam opakovaně zasahovala kvůli napojení na teroristické sítě, rekrutování bojovníků a jejich výcviku přímo v obci. U zadržených našla velké množství zbraní. 

V této obci také pobýval střelec, jenž v roce 2011 podnikl útok na ambasádu USA v Sarajevu. Naposledy v únoru pak bosenská média přinesla fotografie dokumentující hned několik domů ve vesnici, na nichž byly vystaveny na odiv černé vlajky Islámského státu.

 

Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@lidovky.czČlánky

PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?
PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?

Zima pomalu, ale jistě klepe na dveře, a proto je nejvyšší čas myslet na zimní obutí vašeho dítěte. Dětská nožka roste rychlostí blesku, a tak se každoročnímu nákupu sezónní obuvi nevyhnete.