Staletí nevraživosti Albánie a Srbska prosakuje do současnosti. Ať už do politiky či fotbalu |
Silnice jsou blokované demonstranty s nákladními automobily, na místě jsou speciální kosovské policejní hlídky a na druhé straně operují jednotky srbské armády.
Napětí mezi Srbskem a Kosovem (jehož samostatnost Bělehrad neuznává a území považuje za svoji vzbouřeneckou provincii) vzrostlo koncem září poté, co kosovské úřady přestaly pouštět na své území automobily se srbskou poznávací značkou a od řidičů vyžadují, aby si zakoupili „provizorní“ kosovské značky.
Podobný režim funguje v opačném směru pro kosovské šoféry cestující do Srbska již řadu let. Vláda v Prištině se proto hájí tím, že jde pouze o reciproční opatření.
Situaci ovšem komplikuje fakt, že sever Kosova (kde se zmíněné hraniční přechody nacházejí) obývají velkou většinou etničtí Srbové a nařízení platí při návratu do Kosova i pro ně. V reakci na nový režim začali kosovští Srbové oba přechody blokovat a žádají odvolání nové povinnosti. Vláda v Prištině poslala na hranici minulý týden speciální policejní jednotku, aby nařízení vymáhala.
Vedle politického napětí, které nepříjemným způsobem oživuje vzpomínky na tzv. kosovskou válku v letech 1998 až 1999, ozbrojený konflikt mezi jugoslávskou armádou a kosovskoalbánskými povstaleckými skupinami, má situace i ekonomické důsledky: přechod Jarinje, ležící na hlavní silnici spojující Prištinu s Bělehradem, je za normálních podmínek značně vytížený. A doprava teď stojí.
„My jsme reprezentanti lidu. A lidé nechtějí, aby z nás Priština udělala ghetto.“ Těmito slovy odmítli podle serveru BalkanInsight starostové čtyř měst na severu Kosova s většinově srbským obyvatelstvem návrh vedení KFOR (mírových jednotek NATO dohlížejících na klid v Kosovu) na současné stažení kosovských policistů i demonstrantů z hraničních přechodů. A žádají okamžité odvolání nového nařízení.
Kosovský prezident Thaçi po obvinění z válečných zločinů rezignoval. Pak byl zatčen a převezen do Haagu |
Na to ovšem situace zatím nevypadá a obě strany zůstávají na svých pozicích. Z Bělehradu zní tvrdá slova o „diskriminaci“ a srbská vláda zatím podmiňuje začátek jakýchkoli rozhovorů odvoláním kosovských policistů z oblasti. Hraniční body mezi Srbskem a Kosovem ostatně srbské úřady neuznávají jako mezinárodní a označují je pouze jako „administrativní body“. Srbský ministr zahraničí Nebojša Stefanovič před několika dny navštívil kasárna srbské armády položená jen několik kilometrů od kosovské hranice a vojáky ocenil za jejich „statečnou práci“.
Žádnou odezvu zatím neměly výzvy k dialogu od generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga či šéfa eurounijní diplomacie Josepa Borrella.
Kosovo jako nezávislý stát dosud uznala zhruba polovina členských zemí OSN včetně Česka a většiny eurounijních států. Kosovskou samostatnost naopak neuznává mj. Rusko či Srbsko. Obě sousední země sice v roce 2020 alespoň normalizovaly hospodářské vztahy, i ty jsou však nyní v ohrožení.
