„Ruští vojáci stále přiházejí do blízkosti našich hranic,“ prohlásil dnes Kuleba na tiskové konferenci. „Během týdne čekáme, že celkové síly dosáhnou přes 120 000 vojáků,“ dodal s tím, že to neznamená, že se na tomto počtu navyšování ruských sil v oblasti zastaví. Kyjev podle Kuleby nechce válku ani další stupňování napětí, nelze však říci, jaké další kroky podnikne Moskva.
„Navýšení (počtu) vojáků je nyní větší než v roce 2014. Nemůžeme proto vyloučit žádný scénář. Nemůžeme vědět s jistotou, zda se Moskva rozhodne začít novou fázi agrese vůči Ukrajině. Ale dozajista vidíme strategickou vojenskou přípravu Ruské federace,“ prohlásil Kuleba.
Hlavně bolestivé ekonomické sankce zaměřené na konkrétní části ruského hospodářství mohou mít podle něj reálný dopad. „Sankce zaměřené na jednotlivce mají svou hodnotu, komplikují životy některých lidí a obchodní operace některých subjektů, ale nezastaví válku,“ pronesl šéf ukrajinské diplomacie.
Kuleba se v pondělí zúčastnil videokonference s ministry zahraničí Evropské unie, které podle svých slov vyzval, aby začali zvažovat nové sektorové sankce proti Rusku. Z jednání však podle svých slov neměl pocit, že by šéfové diplomacií unijních zemí byli k takovému kroku v tuto chvíli připraveni. „Sektorové sankce jsou otázkou času a ruského chování. Z mých nedávných setkání s ministry zahraničí Německa a Francie, mohu říci, že tuto realitu chápou,“ sdělil Kuleba.
Prohlásil rovněž, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov měsíce neodpověděl na jeho výzvy k jednání ohledně situace na východě Ukrajiny a ruský prezident Vladimir Putin prý nereagoval na podobnou výzvu svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského. „Jedno z prvních znamení snížení napětí by bylo, kdyby se Rusko znovu zavázalo k dodržování příměří,“ uvedl ministr.
Situace na východě Ukrajiny se v poslední době dramatizuje. Kyjev a povstalci se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Moskva vyslala k hranicím desítky tisíc vojáků. Pentagon uvedl, že Rusko koncentrovalo v oblasti větší síly než před sedmi lety, kdy anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Moskva tvrdí, že jde o vojenské cvičení, které za několik týdnů skončí.
Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co v Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a západní země tvrdí, že Moskva podporuje proruské separatisty v Donbasu. Podle nich je Rusko vyzbrojuje, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky. Kreml zapojení do války odmítá. Velké boje utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa. Konflikt si podle Kyjeva vyžádal na 14 000 mrtvých.
