Okamžitě po vypuknutí požáru se začalo řešit, jak zachránit co nejvíce cenných uměleckých a liturgických předmětů z hořícího chrámu. Díky rychlé reakci Pařížanů se podařilo vynést část významných památek, o osudu řady dalších ale panují stále dohady.
Špičatá věž katedrály Notre-Dam padá k zemi.
Jednou z největších ztrát způsobených požárem je pád třetí věže Notre-Dame. Vyšší a štíhlejší než obě hlavní věže, která je původem až z dvanáctého století, zmizela beze stopy. Spolu se střechou slavné katedrály ji pohltily plameny, a právě fotografie a videa pádu věže patří k těm ikonickým z pondělní ohňové zkázy. Věžička se špicí měřící celkem 93 metrů byla sňata při francouzské revoluci v roce 1789, která se na stavu katedrály výrazně podepsala. Při revoluci zmizela i většina liturgického pokladu, který se však podařilo postupně obnovit. Věž se na střechu katedrály vrátila v roce 1860.
„Hlavní stavba je zachráněna, ale situace je stále nejistá. V noci úplně shořely více než dvě třetiny střechy, věž se zhroutila do interiéru a v klenbě udělala díru. Část příčné lodi se zbortila. Na místě pracují velmi opatrně statici. Na klenbě totiž stále zůstává zuhelnatělé dřevo nasáklé vodou, což znamená, že je velmi těžké. Celé je to opravdu křehké a hrozí, že když spadne jedna část, naruší se integrita celého zbytku stavby,“ řekl v úterý pro televizi France Inter francouzský ministr kultury Franck Riester.
Zachráněné předměty z katedrály Notre-Dame byly přesunuty do budovy pařížské radnice.
Právě Riester v pondělí večer nahrál na Twitter fotografie ze záchrany některých artefaktů, které se nyní shromažďují na pařížské radnici. Z chrámu se podařilo bezpečně odvézt známé relikvie jako je trnová koruna nebo roucho svatého Ludvíka, oheň podle ministra přečkaly i obrazy, které v pátek převezme muzeum Louvre a zajistí i zrestaurování těch, jež byly poškozeny.
Les agents du @MinistereCC, épaulés par les équipes de l’archevêché, les @PompiersParis et les forces de sécurité, évacuent les œuvres se trouvant à l’intérieur de la cathédrale. Elles sont progressivement mises en sécurité. #NotreDame https://t.co/iINHyUqJME
Velkou statečnost při požáru prokázal kaplan pařížských hasičů otec Fournier, který vběhl do hořící budovy ve snaze zachránit co nejvíce artefaktů. Vynesl trnovou korunu, kterou měl mít na sobě Ježíš při ukřižování, a další cenné předměty. Před katedrálou podle informací z místa dlouho do noci stálo množství Pařížanů a povzbuzovalo hasiče v práci.
Le père Fournier, aumônier des @PompiersParis, est allé avec des pompiers dans la cathédrale #NotreDame pour sauver la couronne d’épines et le Saint-Sacrement... https://t.co/4IoLVdoJZW
Ověřený seznam zachráněných uměleckých děl zatím neexistuje, o osudu některých artefaktů se navíc stále vedou debaty. Není například jasné, v jakém stavu je socha Piety z hlavního oltáře nebo socha Madony s dítětem ze 14. století. Neví se ani to, jak z plamenů vyvázly zvony. Jistě zachráněna je však prý také tunika, kterou měl na sobě Ludvík IX. při korunovaci, úlomek z Kristova kříže a hřeb, jímž měl být přibit.
Trnová koruna, kterou se podařilo zachránit při požáru katedrály Notre-Dame v Paříži. Takhle vypadala při výstavě v březnu 2014.
Zničeny jsou však dvě jiné důležité relikvie, a to dílek z trnové koruny a z ostatků sv. Diviše a sv. Jenofévy. Ty byly umístěny v kohoutu spadlé věžičky na střeše zvané sanktusník.
Zástupce pařížské starostky Emmanuel Grégoire stanici BFMTV řekl, že oheň nepoškodil varhany, jedny z nejznámějších a největších na světě. Nástroj s 8000 píšťalami byl postaven v první polovině 18. století a plameny ho nakonec nezachvátily. Spolu s trnovou korunou se podařilo zachránit i další uctívané relikvie jako například úlomek a hřeb z Kristova kříže. Fotografie silně poškozeného interiéru ukázaly také to, že požár přečkal i obří pozlacený kříž na hlavním oltáři.
Varhany v katedrále Notre-Dame v Paříži před požárem.
Jasný není osud vitrážových oken, která patřila ke klenotům gotiky. Okno na severní stěně o průměru 13 metrů vydrželo, ale zatím nebylo důkladně zkontrolováno. Protilehlé okno stejného průměru ale bude zřejmě poničené podobně jako nejstarší a nejmenší vitrážové okno na západní fasádě z roku 1225.
S otazníkem je zatím i osud portrétu Tomáše Akvinského ze 17. století. Sdružení pařížských zlatníků v letech 1630 – 1707 darovalo katedrále každý rok obraz na velkém plátně. Z těchto 76 „májových“ pláten (dar proběhl vždy 1. května) se třináct nachází v různých kaplích katedrály.
V troskách, které dopadly na zem, se v úterý podařilo nalézt také měděného kohouta, jenž zdobil špičku štíhlé věže nad chrámovou lodí. Tepaný pták, kterého už mnozí považovali za nenávratně zničeného, se zachoval v relativně dobrém stavu. V jeho útrobách jsou schované relikvie svatých, které mají chránit Paříž a její obyvatele.
Kromě poškození ohněm a vysokými teplotami, které dosahovaly až 800 stupňů Celsia, utrpělo vnitřní vybavení i kvůli kouři a vodě během hašení. Právě poškození kouřem bude podle ministra kultury hlavním problémem u většiny obrazů.
