Papež tak jde ve stopách svého jmenovce, Lev XIII. se podobně stavěl k zavádění moderních výrobních postupů během průmyslové revoluce. Argumentoval, že stroje vezmou práci těm nejchudším lidem. Současná hlava římskokatolické církve se chce rovněž stavět do role ochránce těch nejslabších před neuváženým nasazením nových technologií. Vatikánská tisková kancelář ostatně listu Politico potvrdila, že kardinál Robert Prevost si jméno Lev vybral i kvůli těmto konotacím.
„Církev nás žádá, abychom obraceli pohled k nebesům, ale zároveň musíme jít s dobou v běžném životě,“ míní vatikánský poradce pro etiku umělé inteligence a františkánský mnich Paolo Benanti. Podle expertky na AI Marie Savonové je však zřejmé a pochopitelné, že se Vatikán snaží vývoj v některých odvětvích prudce expandujícího oboru zpomalit či úplně zastavit. „Důvod je prostý, AI může mít negativní dopad na určitá práva lidí a lidskou důstojnost, což dopadne na ty nejchudší,“ popisuje.
Vatikán začal problematiku umělé inteligence řešit už během vlády papeže Františka. Ten svolal v roce 2020 k jednacímu stolu zástupce církve, politické lídry a šéfy technologických gigantů jako IBM či Cisco, výsledkem byl podpis úmluvy o etické umělé inteligenci. Podle ní by AI nástroje měly být vždy jen ku prospěchu celé společnosti. V lednu letošního roku Vatikán zveřejnil prohlášení, že při neuváženém rozvoji může AI zotročit lidstvo.
Lidská důstojnost nesmí trpět
O moderních technologiích nový papež mluvil krátce po svém zvolení i s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Shodli se, že vývoj AI „by měl vždy odpovídat etickým principům a musí být orientovaný na lidi“. Podle Savonové je vatikánský zájem o AI pochopitelný. „Mise církve sice má své pevné a neměnné principy, zároveň se ale musí adaptovat na světový vývoj,“ míní.
Vatikán má podle ní dostatečně velký vliv na prosazení decentních regulací, které by byly ku prospěchu nižších společenských vrstev. Exponenciální vývoj umělé inteligence v posledních letech totiž podle mnohých expertů nebere v potaz etické i čistě praktické otázky. Ve hře je konec desítek milionů pracovních míst nejen v dělnických, ale i kreativních odvětvích. Chybí však řešení, jak masivní počet lidí nahrazených AI a robotizací vyřešit. Nabízí se například nepodmíněný příjem.
Podle papeže Lva XIV. je klíčové zachování lidské důstojnosti. Rozšíření umělé inteligence je i podle něj nevyhnutelné, je proto důležité, aby k ní měli přístup všichni. V tom může hrát podle Savonové Vatikán velkou roli zejména v zemích takzvaného globálního jihu.
Sám Lev se přitom před pár dny stal obětí umělé inteligence. V uměle vygenerovaném videu oceňuje kritický dopis, který Vatikán obdržel od prezidenta Burkiny Faso Ibrahima Traorého. V něm africký státník haní vatikánský „život v luxusu“, zatímco Afričané neznají nic jiného než bídu. Vatikán v tiskovém prohlášení označil video za podvod a příklad nebezpečí, které AI skýtá.
Františkán, jenž se technologií nebojí
Podle Benantiho je důležité, aby se církevní představitelé moderních technologií zbytečně nebáli. „Konflikt mezi světem víry a technologií je navíc jen jakýmsi smyšleným konceptem. Vždyť i mnoho vědců minulosti i současnosti jsou zároveň věřícími lidmi,“ dodává. On sám je dokonalým příkladem.
S technologickým pokrokem nespojuje jen hrozby, jako samozvaný geek v něm vidí i spoustu příležitostí. „Někdo například může umělou inteligenci využít tak, že vytvoří rozhraní, které poskytne veškeré náboženské vědění všem kulturám a společenským vrstvám po celém světě. Texty i obrazové materiály církve jsou mnohdy zanesené pod vrstvou složitých symbolů. AI je dokáže jednoduše interpretovat,“ vysvětluje.
Dalším příkladem je podle něj řešení nejen italského, ale i celoevropského problému stárnutí populace. Kvalifikovaných zaměstnanců pro určitá odvětví bude ubývat, umělá inteligence a robotizace je může v budoucnu nahradit. Benanti se ve svých úvahách pochopitelně pouští i do duchovní roviny. V knihách i odborných studijních textech se zamýšlí nad tím, co vlastně znamená být člověkem a zda stroje nemohou být v některých případech lidštější než skuteční lidé.
