Před soudem ve francouzském Meaux nedaleko Paříže stanuly dnes Hind Ahmasová a Najate Nait Aliová, které byly 5. května přistiženy policií před radnicí v tomtéž městě v nikábu, jenž jim zakrýval prakticky celé tělo. Obě jsou aktivistky, které propagují nošení nikábu na veřejnosti.
Dvaatřicetiletá Ahmasová dostala pokutu 120 eur a šestatřicetiletá Aliová 80 eur. Za porušení zákona hrozí pokuta ve výši až 150 eur. Aktivisté již dříve sdělili, že pokud bude Ahmasové a Aliové pokuta udělena, jsou připraveni se proti soudnímu rozhodnutí odvolat. Případ hodlají dovést až před Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Zákon se vztahuje na 2000 muslimekFrancouzský zákon zakazuje skrývat tvář, a to jak šátkem, tak třeba kapucí. Platí na veřejných místech, jako jsou ulice, parky, nádraží nebo obchody. Týká se především zhruba 2000 muslimských žen, které podle oficiální statistiky ve Francii nosí islámský oděv zahalující tvář, tedy burku nebo nikáb. Nikáb je závoj, který zakrývá celý obličej kromě očí. Nejkratší závoje zahalují ženinu hlavu, krk a hruď, nejdelší nikáby sahají na úroveň lýtek. Odívají se do něj především ženy v zemích kolem Perského zálivu a v Pákistánu. Burka je jednolitý závoj zakrývající celé tělo včetně obličeje, v místě očí má formu síťky. Je spojován s nejkonzervativnějším výkladem koránu. Nosí se přes denní oblečení na veřejnosti, žena jej může odložit až po příchodu domů nebo do svatyně. Běžný je například v Afghánistánu. |
Zpravodajský server BBC uvedl, že od vydání nového zákona francouzští policisté na ulici zastavili již 91 muslimských žen kvůli tomu, že se i přes zákaz procházejí na veřejnosti v oděvu halícím tvář. Dnešní případ je ale první, který se dostal až před soud.
Rozhodnutí soudu v Meaux bylo bedlivě sledováno nejen ve Francii, ale i v řadě dalších evropských zemí. Belgie, Itálie, Dánsko, Rakousko, Nizozemsko a Švýcarsko totiž již podobný zákon také přijaly, nebo se ho přijmout chystají.
Dvaatřicetiletá rozvedená matka Ahmasová je zastánkyní práv několika stovek žen ve Francii, které trvají na tom, že nošení nikábu je jejich osobní volbou a právem zakotveným v zákonech EU. Rodiče Ahmasové nebyli konzervativní muslimové. Hind začala nikáb nosit z vlastní vůle před šesti lety, jako vzdělaná svobodná žena. Kdysi přitom prý chodila v minisukni, a před znovuobjevením své víry se ráda bavila na večírcích.
Obě odsouzené byly podporovány i dalšími ženami, které odmítají nikáb odložit. Je mezi nimi mimo jiné Kenza Driderová, která oznámila, že se v roce 2012 hodlá ucházet o prezidentské křeslo.
