Švédská aktivistka za ochranu klimatu Greta Thunbergová se omluvila kvůli účasti na konferenci OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu. Čínská bojovnice za práva žen Kuo Ťien-mej důvod nepřítomnosti neuvedla.
  |
Jako první přebrala ocenění marocká bojovnice za nezávislost území Západní Sahary Amínátú Hajdarová. Ve svém projevu uvedla, že za porušování lidských práv v oblasti nese zodpovědnost především Maroko, ale i jeho evropští spojenci Španělsko a Francie. Za desetiletí trvající spor o území na západě Afriky podle ní může také Evropská unie, která „drancuje“ místní nerostné bohatství, čímž „naprosto porušuje veškeré zákony“.
Aktivistka Greta Thunbergová ve Washingtonu převzala cenu Amnesty International |
V nepřítomnosti byla udělena cena Thunbergové. „Jsem velice vděčna a poctěna, že jsem cenu dostala. Boj pokračuje a nikdy v něm nepřestaneme,“ pronesla v krátkém předem nahraném videu 16letá zakladatelka globálního studentského hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost).
Na slavnostním večeru krátce vystoupil v přímém přenosu z Moskvy i bývalý spolupracovník amerických tajných služeb a takzvaný whistleblower Edward Snowden. Ve svém vystoupení varoval před represemi novinářů ve Spojených státech, které jsou podle něj povzbuzením pro autoritativní režimy. Snowden, který požívá ruského azylu, cenu obdržel v roce 2014.
Domorodec i právnička
Další letošní laureát a vůdce domorodého obyvatelstva v Brazílii Davi Kopenawa ocenění označil za další zbraň v boji za práva jeho lidí. Vyzval také mezinárodním komunitu, aby vyvinula tlak na brazilskou vládu kvůli zákazu těžby zlata v domorodých oblastech.
Čínská právnička Kuo Ťien-mej cenu dostala za „průkopnickou, vytrvalou práci v oblasti ženských práv, když pomohla tisícům znevýhodněných žen získat přístup ke spravedlnosti“. Důvod její nepřítomnosti na ceremonii zůstává nejasný. Agentura DPA připomněla, že někteří předchozí laureáti do Stockholmu nemohli dorazit kvůli zákazům cestování v zemích jejich původu.
Jak laureát Nobelovy ceny za fyziku změnil kosmologii ve vědu |
Alternativní Nobelovy ceny se udílejí od roku 1980 na popud německo-švédského filantropa Jakoba von Uexkülla. Vznikly do jisté míry jako kritika tradičních Nobelových cen poté, co udělující instituce odmítly vytvořit nové kategorie ocenění v oblastech ochrany životního prostředí, udržitelného rozvoje a lidských práv. Odměnu ve výši jednoho milionu švédských korun (2,4 milionu Kč) provázející ocenění nemůže žádný z laureátů použít pro osobní účely, musí je investovat do činnosti, za kterou byl oceněn.
